3. část → do roku 1939
ROK 1930
(opis – neupravováno)
Požár
17. 8. vypukl požár u Ondráků v č. 17. K požáru dostavil se hasičský sbor z Třebíče a Předína. Díky klidnému počasí a úsilí hasičů podařilo se oheň lokalizovati. Vyhořelo celé stavení mimo stodoly a kolny. Požár založila podle vyšetření Josefa Ondráková, na půdě se pak oběsila a uhořela. Škoda byla hrazena pojišťovnou.
Zabití bleskem – Stavební ruch – Hospodářská krise
Stavební ruch tohoto roku byl velice živý. Přibylo 6 nových domů, které si postavili Václav Trnka, Karel Toufar, Šilhavý, Dokulil Jan, Foit Emil a Ondrák Metoděj.
V polovici roku počaly se velmi zjevně jeviti příznaky těžké hospodářské krise, zaviněné neschopností soukromokapitalistického řádu spravedlivě upraviti distribuci statků, jichž racionalizovaná produkce stačila vyráběti stále více za pomoci strojů, které vyřadily miliony dělníků z pracovního procesu a tím i z konzumu. Krisí bylo postiženo zemědělství i průmysl. Cena obilí (žita a ovsa) klesla na cenu 80 Kč za q. I cena dobytka začínala klesati.
Povaha roku
Žita špatně přezimovala, z velké části byla zničena sněžnou plísní. Do půl července bylo velmi sucho. Pak následovalo velmi dlouhé období deštivého počasí, které zničilo i to málo, co na polích bylo. Žito i oves musel pro trvalé mokro zůstati na poli, kde porůstal a hnil. Nepříznivé povětrnostní poměry dovršila záplava myší, které zničily úplně ozimy a jetele.
1931
(opis – neupravováno)
Požár
12. dubna 1931 vypukl oheň u Jana Ondráčka č. 63. Klidné počasí umožnilo, že úsilí domácích hasičů se brzy podařilo požár zdolati. Škoda byla hrazena pojištěním.
Přestavba školní budovy
Stav školní budovy nevyhovoval po stránce hygienické už delší řadu let. Hlavní závadou byly záchody. Moč ze záchodů žactva v I. pochodí prosakovala stropem do záchodů a komory řídícího učitele někdy tolik, že tekl až na chodbu. Proto se obecní zastupitelstvo usneslo už v r. 1930 na jaře, že bude podniknuta přestavba záchodů. Proto požádala místní školní rada p. stavitele Neradila v Želetavě, aby vyhotovil plán přetavby. Plánem byla navržena lepší celková úprava budovy (zbourání zchátralých dvorních objektů a vhodnější úprava bytu). Když úřední komisí byl plán schválen a obec vyzvána k přestavbě, přiklonila se po určitém váhání příznivě k přestavbě školy i většina členů obecního zastupitelstva. Přestavbu provedl během prázdnin p. stavitel Florian, vyžádala si nákladu 38.000 Kč. Při tom bylo využito zákona o produktivní péči o nezaměstnané, čímž byla získána státní podpora 8.000 Kč. Stav školní budovy byl touto přetavbou velmi zlepšen: postaveny nové záchody, získán kabinet (zatímní) a upraven byl pěkně byt říd. učitele.
Úprava návsi
Zároveň s přestavbou školy při příležitosti oslavy pořádané na oslavu 30 l trvání hasičského sboru upraven byl i tok potoka a náves před skladištěm z nabouraného matriálu.
Cesta k Dašovu
Akcí která si vyžádala značnějšího finančního nákladu, byla stavba silnice k Dašovu, jež stála 21.000 Kč. I tato stavba byla podniknuta v rámci zákona o produktivní péči o nezaměstnané a byla proto podpořena státem 3.000 Kč.
Zabití bleskem
Dne 5. července za silné bouře byla zabita bleskem na Královském kopečku Marie Sochnová, žákyně měšťanské školy v Předíně.
Stavební ruch
Přibylo stavení p. Rudlofa Průši.
Volby do obec. zastupitelstva
27. září konaly se volby do obecního zastupitelstva, podle zásady poměrného zastoupení. Strana lidová obdržela 136 hlasů, republikánská 64, soc. demokratická 44 a živnostenská 21 hlasů. V novém obecním zastupitelstvu má strana lidová 8 mandátů, republikánská 4, soc. dem. 2 a živnostníci 1. Starostou zvolen byl p. J. Šabacký.
Stravovací akce
20 nezaměstnaným dělníkům dostalo se podpory 800 Kč ze státní stravovací akce.
Povaha roku
Zima byla bohatá sněhovými srážkami, pro stálé závěje nejezdil autobus až do polovice března. Sněžnou plísní a myšmi byla opět zničena značná část osev žita. Úroda obilnin byla velmi slabá, z míry žita sklidilo se 150 – 200 kg žita. Bramborů bylo hodně. Cena obilí byla oproti minulému roku o něco vyšší (pšenice 125 Kč, žito 145 Kč, oves 100 Kč). Za to cena dobytka katastrofálně klesla, až klesla na ceny nerentabilní, Začátkem roku platilo se za živou váhu u hovězího dobytka 5 – 6 Kč, vepřový dobytek 7 – 8 Kč. Koncem roku platilo se 1,5 – 3 Kč. Za 1 kg živé váhy hovězího dobytka, 5 Kč za vepřový dobytek. Nedostatek slámy ( 5 vagonů objednáno z Německa) a píce donutila mnohé menší rolníky že se zbavovali dobytka za každou cenu.
28. říjen
Oslava výročí naší samostatnosti uspořádána ve škole. Po proslovu říd. učitele následovala slavnostní relace Radiožurnálu.
1932
(opis – neupravováno)
Požáry 1. V., 17. V.
1. května vypukl oheň v č. 37, patřícím M. Kolářové. Domek úplně vyhořel, škoda byla kryta pojištěním.
Požár velkých rozměrů vypukl v obci 17. května. Vznikl o ½ 9 ve stodole p. Fr. Jeřábka č. 1. Z počátku se zdálo, že bude lokalisován. Ale jihozápadní vítr, který ustavičně sílil, byl příčinou, že oheň se úžasně rychle šířil a nabyl katastrofálních rozměrů. Vyhořelo 13 obytných stavení a 7 stodol. Požárem bylo zničeno i mnoho ovocných stromů. Škoda byla kryta pojištěním jen částečně. Postiženým, skoro vesměs nezámožným občanům, přispěl peněžitou podporou i šatstvem Červený kříž. Peněžité pomoci a veřejných sbírek dostalo se Fr. Bazalové obnosem 2.000 Kč, J. Toufarovi 2.000 Kč a Janíkovi 500 Kč. Národohospodářský svaz pro jihozápadní Moravu přispěl 7 nejtíže postiženým obnosem 3.000 Kč. Zemědělci byli podpořeni zemědělskou radou. Příčina požáru zůstala nevyšetřena. Stavební ruch po požáru byl velmi živý, takže o práci nebylo nouze. Mnozí z pohořelých zlepšili si novostavbami neb účelnými přestavbami jakost bydlení, i vzhled obce získal.
30. X.
Velké vzrušení se zmocnilo občanů, když 30. X. vypukl požár v č./číslo není uvedeno pozn.B.J.Horký) u Fr. Ondráka o 1 hod. v noci. Shořela Ondrákova stodola a střecha nad stavením J. Milbacha a L. Fialy. Po požáru byl odveden četnictvem do vyšetřovací vazby Fr. Ondrák spolu se svým otcem pro podezření, že 17. 8. 1930 zavraždil svoji matku a aby zahladil stopy zločinu, zamkl ji na půdě a zapálil. Tehdy se soudilo, že matka spáchala sebevraždu. Po zatčení Ondrákově zmocnilo se všeho občanstva vzrušení, jak bude rozluštěna otázka záhadné smrti jeho matky. Během vyšetřování vyšly najevo četné okolnosti, přitěžující vyšetřovanému, který podal poslední důkaz ve svůj neprospěch tím, že se ve vazbě krajského soudu v Jihlavě oběsil. Jeho otec byl za krátkou dobu z vazby propuštěn.
9. X.
Rozruch, který panoval v obci, ještě neustal, když v 21 hod. 9. listopadu vypukl požár ve stodole p. J. Ondráčka. Žhář nebyl vypátrán. Škoda byla kryta pojištěním.
Investice
V rámci investičních prací podnikla obec na podzim stavbu řádné cesty úvozem. Stavba si vyžádala nákladu a byla subvencována státem.
Náhlá smrt
9. prosince zemřel náhlou smrtí rolník Josef Sochna č. 2. při opravě střechy spadl se žebříku a při pádu vrazil si špičku dýmky do hlavy. Pomoc lékařská byla marná – ve třech dnech byl mrtev.
Stavební ruch
Nové domy si postavili V. Trnka, A. Prchal, Pařízek Václav a František, Toufar Josef, Šabacký Fr. a Fiala Ladislav.
Povaha roku
Úroda v r. 1932 byla velmi pěkná. Cenové poměry však dosáhly kritické úrovně. Do žní byly ceny ještě rentabilní, po žních klesla cena žita na 62 Kč, ovsa na 57 Kč. Ceny dobytka poněkud zpevnily. Vepřový dobytek se platil 6.50 - 7 Kč, hovězí 2 – 4 Kč.
1933
(opis – neupravováno)
V roce 1933 dosáhla krise současného sociálního a hospodářského zřízení nebývalých rozměrů. Číslice nezaměstnaných dosáhla v republice téměř milionu osob. O nezaměstnané, vyřazené nezaviněně z pracovního procesu a tím i z lidské životní úrovně, byl nucen starati se aspoň poněkud i stát. Byla zavedena t. zv. stravovací akce. Svobodný nezaměstnaný dostával týdně poukázku na potraviny v hodnotě 10 Kč, ženatý 20 Kč, tato akce byla prováděná i v naší obci. Od ledna do června bylo vydáno asi 386 lístků po 10 Kč.
Podniky místní osvětové komise
Místní osvětová komise uspořádala přenosy debatních večerů Komenského vyšší školy lidové v Brně. 21. II. byla aktuální přednáška Dr.J. Bláhy: Příčiny dnešní nespokojenosti a 27. II. přednáška téhož „ Morálka práce“. Obě přednášky byly četně navštíveny. Další přenosy zajímavých debatních večerů se neuskutečnily pro odpor „Radiožurnálu, snad pro jejich pokrokovou tendenci (Monarchistická paráda při nastolení nového belgického krále byla vysílána rozhlasem ač posluchače republikány podobné věci nezajímají).
Husova oslava
6. června byla uspořádána oslava Husova. Byla zahájena průvodem od školy k hranici. Po úvodním proslovu říd. učitele K. Heiniga, který vyzdvihl hlavně význam veliké Husovy oběti, pro svobodu přesvědčení již je dnes téměř všude oklešťována, ujal se slova p. Wolf z Třebíče a farář pravoslavné církve p. Leixuer. Slavnost byla ukončena sborem „Hranice vzplála a státními hymnami. Účast byla velmi pěkná..
Kronikář
Usnesením obecního zastupitelstva v r.1933 byl zvolen kronikářem po říd. učiteli B. Jonášovi Karel Heinige, který se stal správcem zdejší školy v r. 1930. Do letopisecké komise zvoleni Josef Trnka a Cyril Trnka.
Zánik spolku „Pokrok“
O spolkový život Pokroku jevili členové malý zájem zvláště, kdy ustavil se i ve zdejší obci sportovní klub. Jeho členy stali se skoro všichni mladí členové spolku „Pokrok“. Protože pak do schůzi „Pokroku“ chodila již jen několik členů a nebylo naději, že se poměry zlepší, usnesli se poslední členové na rozpuštění spolku.
28. říjen
Výročí naší samostatnosti oslaveno dětskou besídkou za účasti rodičů.
1934
(opis – neupravováno)
Stravovací akce
Poměry na pracovním trhu byly tytéž jako loni. Nezaměstnané dělnictvo zdejší obce v počtu 15 osob dostalo do konce roku 90 poukázek na stravovací akci.
Podniky místní osv. komise
Místní osvětová komise uspořádala ve škole dva radiovečery, 2. února byl přenose přednášky „O rakovině“ a 10. března („O rakovině“ „Pokrok přírodních věd“). Po přednášce byla poslouchána hudba.
28. říjen
28. října poslouchali občané přenos manifestační schůze Národní rady s proslovem dra Němce a ministra nár. obrany Bradáče.
Očkování dětí proti záškrtu
V rámci akce „Demokracie dětem“ provedla obec na svůj náklad očkování dětí proti záškrtu. Očkováno bylo 116 dětí ve stáří od 2 do 11 let. Akce byla umožněna jen obětavostí obvodního lékaře p. dra J. Hůlky, který očkování provedl pouze za úhradu cestního v obnosu 240 Kč. Očkovací látku darovala okresní nemocenská pojišťovna v Třebíči. Okresní péče o mládež darovala 6 chudým dětem látku na šaty.
Oheň
16. října vyhořel domek Josefa Bazaly. Škoda byla kryta pojištěním.
Úmrtí
Zemřelo 6 občanů: Fenik (81 let), Trnková (96 let), Ondrák Ant. Ondráková Marie (83 let), Toufarová A. (70 let)
Stavební ruch
Provedena pouze stavba jednoho domu: J. Škorpíka.
Počet domovních čísel 100.
Povaha roku
Občané zdejší obce jsou většinou malozemědělci, jimž výnos hospodářství obvykle nestačil k udržení snesitelnější životní úrovně. Proto v dřívějších letech si přivydělávali jako dělníci. Nyní v době krise vedlejšího výdělku ovšem nemají a jsou odkázáni jen na práci v lese. Pracují i v zimě za velmi špatných mzdových poměrů – vydělávají denně 1.50 – 3 Kč. K zhoršení situace přispěl i letošní abnormálně suchý rok. Úroda u obilí a sena pouze 50%, sklizeň brambor byla normální. Zato cena obilí zavedením obilního monopolu stoupla, žita na 120, ovsa na 110 Kč. Ceny dobytka zůstaly na velmi nízké úrovni, za hovězí dobytek se platilo 2 – 3 Kč, za vepřový 4 – 5 Kč za 1 kg.
1935
(opis – neupravováno)
Stravovací akce
I toho roku dostávala obec pravidelné příspěvky poukázek pro nezaměstnané. Kromě poukázek byly mezi nezaměstnané rozdíleny i brambory, chléb, másla a mouka.
Okresní péče o mládež poskytla částečné ošacení 11 dětem.
Požár
26. června t. r. vyhořela stodola Jos. Fenika. Oheň byl dík včasnému zakročení hasičského sboru lokalisován.
Podniky místní osvětové komise
16. II. uspořádal říd. učitelem radiovečer. Po přednášce „Jak se uchrániti nakažlivým nemocem“ byla poslouchána dechová hudba.
85. narozeniny p. presidenta byly oslaveny v předvečer památného dne průvodem na Vrchy. Po zapálení hranice přečetl náčelník hasičského sboru p. Jos. Dokulil provolání k hasičstvu, poté byla přednáška říd. uč. O Masarykovi demokratu. 7. března dopoledne byla slavnostní schůze obecního zastupitelstva, z níž byl poslán p. prezidentovi pozdravný telegram. K oslavě narozenin p. presidenta nacvičili děti dětské divadlo „Čertova rokle“. Pro chřipkovou epidemii bylo však nutno divadlo odložiti na 24. března
Abdikace presidenta republika
Ač již dříve bylo známo, že zdraví presidenta Osvoboditele je vážně ohroženo, nikdo netušil, že by to mohlo býti příčinou změny v osobě presidenta republiky. Když 14. prosince min. předseda dr. Hodža pohnut sděloval lidu rozhlasem, rozhodnutí p. presidenta vzdáti se pro nepříznivý zdravotní stav úřadu presidentského, cítil každý pohnutí nad velikostí chvíle, kdy president Masaryk mysle jen na blaho státu dobrovolně se vzdal moci. Celý národ byl přesvědčen o tom, že bude jeho nástupcem zvolen dr. E. Beneš, jehož Masaryk doporučil národu jako muže nejschopnějšího k vedení státu v dnešní vážné době. Toto očekávání nebylo zklamáno, při nové volbě presidenta byl zvolen presidentem téměř jednomyslně kandidát Masarykův a proto i velké většiny národa dr. E. Beneš.
Dětská besídka
15. dubna uspořádali učitelé dětskou besídku za účasti rodičů. Byla navštívena všemi rodiči, její provedení se líbilo.
Husova oslava
Místní osvětová komise uspořádala jako každý rok i letos Husovu oslavu. Byla zahájena průvodem s hudbou od školy k hranici na královském kopečku. U hranice promluvil říd. učitel a p. Nováček z Třebíče o tom, k čemu zavazuje světlá památka českého rebela pokrokového člověka.
Volby parlamentní
19. května se konaly volby do poslanecké sněmovny a senátu.
Obdrželi: do poslanecké sněmovny do senátu:
Lidovci: 81 67
Republikáni 103 89
Soc. dem. 47 38
Nár. soc. 2 2
Fašisté 18 15
Komunisté 10 8
Živnostníci 26 26
Německá soc. dem: 1
Okresní a zemské
26. května byly konány volby do okresního a zemského zastupitelstva
Obdrželi:
Do okres. zastupitelstva: zemského zastupitelstva:
Str. republikánská: 77 78
Sociální demokraté: 48 49
Národní socialisté: 3 2
Komunisté 12 11
Lidovci: 71 78
Fašisté: 23 19
Živnostníci: 24 25
Křest. soc. 1
Povaha roku
Zima byla mírná, jaro deštivé. Všichni očekávali vlhký rok. Očekávání zklamalo, koncem května a v červnu byla nebývalá vedra, která poškodila hlavně ovsy. Teprve začátkem července přišly menší deště.
1936
(opis – neupravováno)
Stravovací akce
I letos značný počet nejchudších občanů byl podpořen státní stravovací akcí.
Okresní péče o mládež darovala 13 dětem buď látku na šaty, svetr nebo boty. Kromě toho na žádost říd. učitele věnovala jako příspěvek na výživu dětí z nejchudších rodin 500 Kč. Tato podpora byla rozdělena 13 rodinám ve 3 zimních měsících.
Podniky místní osvětové komise
Místní osvětová komise uspořádala přenos cyklu přednášek „Vzorná obec“ Byly poslouchány 3 přednášky, další 2 pro nezájem odpadly. Přítomno bylo průměrně 50 posluchačů.
Oslava 7. III.
Na oslavu 86. narozenin prvého presidenta republiky byl uspořádán za součinnosti hasičského sboru v předvečer 6. III. Průvod k hranici na Vrchách, kde byla oslava zahájena náčelníkem hasičského sboru p. Jos. Dokulilem. Pak přednášel říd. učitel o Masarykovi, vzoru demokrata. 7. března byla učiteli uspořádána dětská besídka, velmi četně navštívena.
Oslava 28. V.
28. V. byla uspořádána oslava narozenin presidenta republiky dra E. Beneše. Po přednášce říd. učitelem o pres. Benešovi jako pokračovateli v díle presidenta Osvoboditele byl poslouchán přenos oslavy z Brna.
Husova oslava
6. července byla uspořádána Husova oslava. Byla zahájena průvodem k hranici. U hořící hranice promluvil o významu Husovy památky říd. učitel.
Úmrtí
Během tohoto roku zemřela A. Moudrá ve věku 37 let (tbc). 21. III. Skončil sebevraždou Václav Horký. Byl stižen těžkou nervovou chorobou, která se projevovala třesem těla, v poslední době nemohl už ani chodit. Často přemýšlel, jak by se zbavil břemene neradostného života. 21. III. V noci zapálil stoh slámy, patřící rolníku Josefu Dokulilovi a v hořícím stohu zahynul. Byl řádným člověkem a pro svůj těžký život všeobecně litován. Na jeho poslední cestě jej doprovodila celá obec.
Nešťastnou náhodou zahynul obecní chudý J. Trnka. V opilosti spadl s tarasu chudobince a zabil se.
Epidemie
Děti byly postiženy epidemií spály, jež si vyžádala za oběť 2 dětské životy: Růžena Dokulilová a Marie Kolářová zemřely. Onemocnělo též mnoho dětí školou povinných. Děti byly odváženy do nemocnice v Třebíči. Ošetřovací výlohy, které pro každého postiženého byly vyměřeny obnosem klem 9010 Kč, znamenaly velké zatížení rodiny, a proto si všichni postižení podali žádost o prominutí.
Zájezd p. presidenta do Třebíče
Hned, jakmile se nový president dr. E. Beneš ujal svého úřadu, proskočily tiskem zprávy o jeho chystaném zájezdu do naší země. Pak bylo stanoveno, že i město Třebíč poctí svou návštěvou. K zájezdu došlo 17. června. K jeho uvítání se vypravilo kromě několika občanů i 46 dětí zdejší školy. Ač bylo toho dne velké parno, všechny děti vydržely na místě až do chvíle, kdy pan president nadšeně pozdravován šel špalírem dětí.
Úprava silnice
Silnice vedoucí naší obcí byla již ve velmi špatném stavu. Na podzim došlo k její úpravě. Od Markvartic až do Předína byla sválcována. Její úprava přinesla zaměstnání četným zdejším občanům. Někteří byli zaměstnání přímo u válců, jiní v lomu, který na Vrchách po dohodě s obcí otevřel pan Pěnkava. I obec měla z lomu pěkný příjem. Naděje kladené do otevřeného lomu se však nesplnily. Ač bylo kopáno značně hluboko, byly využity jen osamělé skály výborného kamene, které byly uloženy v kameni zvětralém, jehož nebyla možno užíti k válcování povrchu. Po využití lomu na Vrchách pracovali někteří dělníci v lomu, který si zmíněný podnikatel pronajal od velkostatku Sadku.
Ustavení CPO
Napjatá evropská politická situace doznala během tohoto roku značného zhoršení. Neúspěch Společnosti národů ve věci Habeše a Španělska a útoky německého tisku proti naší republice byly příčinou toho, že republika se rozhodla nejen postavit svou armádu na výši doby, nýbrž uchrániti i ostatní národ před velkými škodami a demoralisací, kterou případní útočníci ponesou na křídlech svých letadel. Proto byla v každé obci založena organizace Civilní protiletecké ochrany (CPO), aby občané byli řádným výcvikem uschopněni již v době míru zabránit škodám jimž by bylo vystaveno necvičené obyvatelstvo. I v naší obci byla ustavena CPO a jejím velitelem se stal říd. uč. Členové samaritánské služby se zúčastnili kursu u obv. lékaře v Opatově.
1937
(opis – neupravováno)
Podniky mok a Dorostu Č. Č. K
K oslavě 87. narozenin presidenta Osvoboditele sehrály děti divadlo „Vodníkova píšťalka“. V předvečer narozenin promluvil o T. G. Masarykovi říd. učitel u hranice za četné účasti obyvatel.
Narozeniny p. presidenta oslavily děti besídkou, pořádanou ve škole. Večer sehrály divadlo „Čarovný proutek“.
Státní svátek 28. říjen byl oslaven divadlem „Vrah“, sehraným ochotníky na popud místní osvětové komise. Za velmi pěkné účasti promluvil o významu tohoto dne říd. učitel.
12. prosince sehráli ochotníci divadlo „Bílá cikánka“.
Čistý výtěžek byl věnován na uhrazení výloh na jeviště.
CPO
Během tohoto roku byla úplně dobudována organisace CPO v naší obci. 7. dubna zúčastnil se velitel CPO, vel. požární služby Josef Dokulil a starosta Josef Šabacký kursu protiletecké ochrany v Třebíči. Byly zakoupeny 3 masky a lékárnička pro první pomoc. Velitelé všech služeb cvičili a poučovali členy o povinnostech. Členové samaritánské služby se zúčastnili kursu pořádaného obvodním lékařem. Byla konána 2 poplachová cvičení, která dobře splnila svůj účel: připravili občanstvo na případnou obranu.
Dar opm
Okresní péče o mládež darovala opět 13 dětem buď látku na šaty neb obuv. Za členy okresní péče přistoupili Josef Šabacký, Josef Dokulil, Ladislav Fiala a Cyril Trnka.
Epidemie
Vyskytly se ještě 4 případy spály. Počátkem roku vypukla epidemie příušnic, kterou přestály téměř všechny děti.
Poměry dělnictva v obci byly letos velmi příznivé díky úpravě silnice. V lomu otevřeném na poli p. Svobody a Binky, bylo celý rok zaměstnáno 20 dělníků. Stravovací akce letos v obci nebyla.
Ovocné stromy
V r. 1935 vysázela obec podél cesty k Dašovu 45 třešní z hospodářské školy v Třebíči. Velmi dobře se ujaly a dobře rostou. Letos bylo vysázeno podél cesty ke Kozině 90 švestek a 10 hrušní.
Smrt presidenta osvoboditele
14. září t. r. byl pro celý národ dnem nejhlubšího smutku. Zemřel T. G. Masaryk, president Osvoboditel. Zpráva o jeho smrti se hluboce dotkla všeho lidu, který i bez úředního vyzvání věnoval tento den vzpomínkám na toho, který sice podle vlastních slov musel žít na Hradčanech, ale srdcem byl vždy dole mezi lidem. Občané se zúčastnili besídky, v níž daly výraz svému smutku děti ve škole. V den pohřbu poslouchali přenos obřadů z Prahy.
Úmrtí
Během roku zemřelo 5 občanů: Dokulilová Veronika (74 let), Dokulil Jan (76 let), Dokulil Martin (82), Binková Marie (80) a Sochnová Františka (tbc, 53 let)
Povaha roku
Zima byla mírná, jaro a léto velmi příznivé. I úroda byla dobrá. Jen někteří rolníci měli špatná žita, takže je na jaře musili zaorat. Během léta se vyskytlo velmi mnoho bělásků, kteří zničili řepy a zeleninu.
Žito se prodávalo za 1237 Kč, oves za 115 Kč, brambory po 15 Kč, Vepřový dobytek: 1 kg živé váhy po 5.50-6 Kč, hovězí dobytek 3-5 Kč.
1938
(opis – neupravováno)
Tento rok, v němž jsme se i v naší obci chystali oslaviti 20leté trvání republiky, stal se v důsledku všeobecné evropské situace rokem národní a státní katastrofy.
Již začátek roku počínal ve znamení zostření otázky Němců u nás, její vyřešení stále naléhavěji požadovala Německá říše. Vzhledem k možnosti náhlého útoku byla i v naší obci úpalně dobudována organisace CPO. 24. 31. ledna se konaly ve škole hromadné poslechy rozhlasových relací věnovaných CPO. Byly hojně navštíveny. 1. a 7. února bylo konáno poplachové cvičení CPO, jež mělo býti skoušku pohotovosti této organisace v celé zemi.
Během jarních měsíců vyjednávala Hodžova vláda pilně s Němci a t. zv. národnostní státu, jednání se však-nikoli naší vinou-nedařilo. Zatím na upozornění západních velmocí o stahování německých vojsk k naším hranicím byla vláda nucena provésti 21. května částečnou mobilisaci a obsaditi pohraniční pevnosti. Nejdříve z naší obce rukoval říd. učitel k svému leteckému pluku, po něm odešlo ještě 6 občanů. Německo však bylo již tehdy přesvědčeno, že navzdory slavnostnímu ujišťování Francie o pomoci našemu národu podaří se mu vnutiti nám svoji vůli bez boje. Když bezprostřední nebezpečí z května minulo, jednalo se s Němci-marně-dál. Situace se stávala čím dál tím napjatější. V této dusné atmosféře národ byl ale naplněn odhodláním brániti svobodu a nezávislost republiky, zvláště když přicházelo jedno prohlášení Francie za druhým, že v případě napadení našeho státu bude to považovati za výzvu k válce. Počátkem září bylo zřejmo, že se blíží vrcholná chvíle. Četné teroristické činy v pohraničí, pohyby německé armády, jakož i oficielní projevy o tom, že do počátku října musí být vyřešena otázka Němců u nás, byly naší vládě důvodem k protiopatření. A tak 14. září odcházejí opět někteří vojáci k svým plukům, 23. září pak byla na radu Anglie a Francie vyhlášena všeobecná mobilisace do 40 let. Toto vážné rozhodnutí bylo přijato všude se samozřejmostí a klidem. Mnozí občané, kteří vyslechli správu o mobilisaci v rozhlase, nastupovali hned hodinu poté k svým vojenským útvarům – nebylo vůbec případu, že by se někdo své povinnosti vyhnul. I z naší obce odešlo 35 mužů, odešli po krátkém rozloučení se ženami sice dojatými, ale stejně při tom odhodlanými k zápasu o svobodu. Byl proveden i odvod koní. Pak byl vydán rozkaz a zastaven provoz autobusů a částečně i drah. Vše bylo věnováno hladkému průběhu mobilizace a víře, že svoboda a samostatnost národa bude obhájena. Důvěra národa dostala však zdrcující ránu 30. září. To byl den, v němž naše Svoboda a celistvost republiky byla Anglií a Francií obětována t. zv. světovému míru. Po dohodě těchto velmocí s Německem bylo stanoveno 5 pásem, jež postupně budou obsazeny německým vojskem, stanovena i pásma, již dostalo Maďarsko a Polsko. Zrazený národ nemaje jiného východiska vyklidil obranné pevnosti, v úplném pořádku byl demobilisován válečný materiál. Do vnitrozemí ustavičně přibývalo uprchlíků z obsazeného území, v naší obci se přechodně zdržely 2 rodiny – trvale zde zůstal u bratra Petr Bazala. President Beneš, aby ulehčil situaci vlády za změněných poměrů, vzdal se úřadu a odejel do Anglie. Novým presidentem byl zvolen dr. Hácha. Po přechodném období vlády generála Syrového, jež se musila zhostiti úkolu demobilisace, byl povolán k řízení státu za velmi obtížné a nebezpečné situace poslanec R. Beran. Neštěstí, jímž jsme byli postiženi, vzrostlo ještě o to, že po územním okleštění republiky změnila se ve stát spolkový: Slovensko a Podkarpatská Rus staly se státy ve státě. Úkolem nového předsedy vlády bylo v první řadě spojit národ, aby mohl překonati těžké doby. Proto se s vůdci ostatních pol. stran dohodl na vytvoření dvou politických stran: strany Národní jednoty, jež se stala nositelkou státní moci a Národní strany práce. V naší obci se do 31. 12. přihlásilo 65 občanů do strany Nár.jednoty, do strany práce 21 členů. V říjnu, listopadu a prosinci se pomalu opět vracel normální život. Provoz autobusů byl obnoven 16. října a brzy i vlaky začaly jezdit podle zatímního jízdního řádu. Odvedení koně byli vráceni majitelům. Příbuzným povolaných vojínů byl vyplacen okresním úřadem vyživovací příspěvek 3.15 Kč na hlavu a den prostřednictvím okresního úřadu.
Oba učitelé byli rovněž mobilisování. Po dobu jejich nepřítomnosti vyučovala obě třídy polodenně dobrovolně choť řídícího učitele. Normální vyučování bylo zahájeno teprve 2. prosince, kdy se vrátil i učitel Aug. Brabenec, ustanovený na zdejší škole od 1. září, říd. učitel se vrátil již 14. října.
Obecní volby
22. května se konaly obecní volby. Lidová strana obdržela 6 mandátů, republikánská 5 a soc. dem. 4. Starostou byl zvolen Antonín Dokulil. Ten však zamřel 1. prosince 1938. 15. prosince byl zvolen náměstkem starosty a členem místní školní správy za zamřelého rolník Josef Fenik. Zemřelým odešel opět jeden z místních legionářů a dobrý člověk.
Dětské divadlo
20. února sehrály děti divadlo J. Dokulila „Zkamenělá bába Aluma“. Bylo zdařile sehráno a vyneslo dětem slušný obnos.
Oslava narozenin pres. Osvoboditele
6. března uspořádali učitelé s dětmi besídku na oslavu narozenin presidenta Osvoboditele, téhož dne večer za účasti hasičského sboru a četného občanstva u Masarykovy vatry promluvil o Masarykovi Jos. Dokulil a říd. učitel.
Husova oslav
6. července uspořádala místní osvětová komise Husovu oslavu. Po průvodu obcí promluvil u hořící hranice a slavné době našeho národa říd. učitel.
Újezdní měšť. škola v Předíně
Počátkem školního roku 1938 – 39 byla organisována měšťanská škola v Předíně jako škola újezdní, členem újezdní školní rady byl zvolen rolník Josef Dokulil. Újezd tvoří Předín, Štěměchy, Opatov a Hory. Tím nastala obci též povinnost přispívati každoročně na věcné potřeby školy. Příspěvek na r. 1938 činil 618-Kč.
Do měšťanské školy odešli všichni hoši, děvčata nechali rodiče se svolením okr. škol. výboru choditi dál do obecné školy.
Pokračovací školu v Předíně navštěvovali 3 učňové.
Dražba usedlosti p. Kružíka
9. prosince byla ve veřejné dražbě prodávána usedlost patřící Bohuslavu Kružíkovi, hostinskému. Z 55 měřic pozemků bylo prodána různým hospodářům (až na 2 místní) za 178.000 Kč. Dražba hostince byla odložena na r. 1939.
Stavební ruch
Počet domů vzrostl na 106. Nové domy si postavily Boh. Horký a Frant. Bobek (zjevně poději přeškrtnuto Frant. a dopsáno Karel, ponz. B.J.Horký)
Úprava návsi – stromková slavnost
Obecní zastupitelstvo se usneslo upraviti náves před školou. Rybník byl rozšířen a vybetonován, aby mohl sloužiti jako koupaliště, prostranství mezi potokem a oběma cestami, jež obvykle sloužívalo jako tábořiště cikánů, kteří se v poslední době častým pobytem stali pravou trýzní občanstva, bylo ohrazeno drátěným plotem na nízké podezdívce. Úpravu a osázení této plochy provedou žáci zdejší školy, kteří též z výtěžků svých podniků přispěli na nákup drátu 400 Kč. Tato akce pro úpravu návsi byla zahájena na jaře stromkovou slavností na níž po proslovu říd. učitele a recitováních žáků byly členy obecního zastupitelstva, místní školní rady a žáky zasazeny darované lípy. Celková úprava vyžaduje si nákladu 3.000 Kč.
Povaha roku
Zima byla mírná. Jaro a léto dávalo naději na velmi pěknou sklizeň. Žně se odbyly za krásného počasí. Pak však nastaly dlouhotrvající deště. Oves se většinou sklidil dosti dobře. Žito však v panácích porostlo, takže někteří hospodáři nesklidili ani 50%.
Žito se prodávalo za 130 K, oves 110 K, brambory za 20 K. Ceny dobytka se koncem roku zvedly, za vepřový dobytek se platilo 7 K, za hovězí 4 K.
1939
(opis – neupravováno)
Nár. jednota přednáška
14. února konala Nár. jednota za hojné účasti přednášku o ošetřování ovocných stromů. Po přednášce bylo objednáno karbolineum na postřik stromů a stříkačka. Postřik byl proveden téměř všemi majiteli ovocných stromů. 3. III. Začal hromadný poslech o ošetřování stromů a zdravotnictví.
Zřízení Protektorátu
Po odtržení Slovenska byl z území Čech a Moravy zřízen 15. března Protektorát Čechy a Morava jako část německé říše. Důsledkem toho byl apel státního presidenta dra. Háchy na všechno české obyvatelstvo, aby dalo výraz nutné jednotě rozpuštěním dosavadních dvou stran a vstupem všech příslušníků českého národa do národního souručenství. Nábor členů se konal 23. IV. V naší obci se stali příslušníky jednotného národního hnutí všichni občané nad 21 let. Vedoucím místního nár. souručenství byl jmenován rolník Josef Dokulil, vedoucím mladých Josef Ondráček. Národní souručenství organisovalo v říjnu sbírku Národní pomoci. V naší obci vynesla sbírka 658 kg žita, 30 kg ovsa a 384 K na hotovosti. Zároveň byl sestaven seznam osob, které by potřebovaly pomoci.
Prodej hospody
20. dubna byla prodána v dražbě Kružíkova hospoda za 120.000 K p. Pokornému.
Neklidné poměry zostřily se znovu v září, kdy bylo po krátkém odporu dobyto německé vojsko Polsko. Říši byla vypovězena válka Anglií a Francií. 24. září byl zaveden lístkový systém. Obyvatelstvo bylo rozděleno na samozásobitele a nesamozásobitele. Nesamozásobitelé dostávali lístky na rýži, vejce, kávu (náhražky), na maso, tuky, chléb a mouku, mléko a cukr. Samozásobitelé dostávali jen lístky na kávu, a náhražky a na cukr. Pro majitele krav byla stanovena povinnost dodávati týdně z 1 krávy ½ kg másla. Prasata byla dovolena zabíjeti od 80 kg živé váhy, při domácích zabíjačkách se povinně odváděly 4 kg špeku do váhy 100 kg. Zároveň byly zavedeny lístky na oděv a boty. Četní dělníci odcházeli na práci do Německa. Z naší obce odešlo 5 občanů.
Dělníci byli uspokojivě zaměstnání i doma prací na státní silnici, kde pracovalo z naší obce 23 dělníků.
STRANA S ČÍSLEM 135 JE PRÁZDNÁ – BEZ ZÁPISU
