4. část → do roku 1954
Zápis z doby okupace od r. 1940 až do osvobození 1945
(opis – neupravováno)
Poslední zápis v této pamětní knize učinil můj předchůdce říd. učitel Karel Heinige v r. 1939.
Tyto poslední zápisy obsahovaly pravdu o okupantech a proto z obavy před pronásledování v době, kdy musila býti tato pamětní kniha odevzdána okresnímu úřadu vytrhl pisatel několik listů z této knihy a ostatní stránky očísloval, aby se shodovaly v počtu.
Nyní se pokusím, abych stručně a pravdivě vylíčil události z doby okupace, které se přímo dotýkaly naší obce.
Okupanti po zabrání naší vlasti, vrhli se na další státy: Polsko, Francii, Belgii, Norsko, Dánsko potom na Jugoslávii. Všude loupili a až se cítili – zpití dosavadními vítězstvími – tak silní, že myslili, že nikdo jim nemůže již odporovati, vrhli se dne 21. června 1941 na Sovětský svaz. S počátku nemohlo sovět. Rusko náporu Němců, kteří měli k disposici arsenál skoro celé Evropy odolat a Němci se valili proudem do sovět. Ruska. Hitler pro vedení války potřeboval válečný materiál a poněvadž většina němců sloužila v armádě, verbovali němci muže i ženy v okupovaných zemích na práci do Říše.
Z počátku dělo se to dobrovolně, ale později musili lidé nuceně. Byly pořádány odvody a lidi násilně přinuceni. Z naší obce během okupace bylo v Reichu na práci 2 dobrovolně a 30 nuceně. Pracovali v různých částech Německa. Nejvíce jich bylo v Linci. Mnozí utíkali z práce, ale byli zase pronásledování a po potrestání zase musili zpět. V roce 1944, byl na práce v Říši poslán celý ročník mladých lidí hochů i děvčat nar. r. 1924, na 12 měsíců práce v Říši. Z naší obce byli postiženi Padrnos Josef a Toufarová Anna.
Zemědělci byli těchto nucených prací osvobození, ale zase jim byly předepisovány dodávky všech zemědělských výrobků a každé nesplnění trestáno. V roce 1940 dodávala naše obec místo mléka máslo, ale již v r. 1941 dodávalo se všeobecně mléko. Množství dodávek nebylo stanoveno, ale po odpočtu samozásobitelských dávek, musili rolníci veškeré přebytky odvádět. Poněvadž zdrcující většina zemědělců tato nařízení sabotovala, byly při každém okres. Úřadu zřízeny kontrolní orgány, které znenadání přišly do obce na kontrolu a kdo byl přistižen, že má více než předpis dovoluje, byl pokutován, případně potrestán trestem na svobodě a těžších případech i hrdleními tresty.
V těchto komisích byli většinou zařazeni důstojníci a poddůstojníci bývalé Československé armády, kteří pokud mohli zemědělce chránili. V naší obci nebylo zrádců ani udavačů, takže bylo v obci, vyjma několika menších pokut do 500 Kč., potrestáno větším peněžitým obnosem a i trestem na svobodě několik menších zemědělců a to – Ondrák Ladislav č. 6 – 20 dní vězení a 2.000 Kč, Binka Josef č. 65 – 10 dní vězení a 1.000 Kč, Jan Horký č. 50 – 8 dnů vězení a 1.000 Kč, Jan Foit č. 58 peněžitou pokutou 1.000 Kč a 4 dni, které nenastoupil, Jan Jeřábek, peněžitou pokutou 2.000 Kč a 20 dní vězení za špatnou dodávku mléka.
V roce 1944 a 1945, kdy dostupovala bída v zásobování a výživě vrcholu, byl vyvíjen i větší tlak na naše vesnice a přicházeli kontroly až 16 členné za vedení německých četníků. V naší obci byla taková kontrola dvakrát, ale občané ku kterým měla přijít na prohlídku byli včas obecním úřadem informování, takže k žádným trestům nedošlo. Těmto kontrolám byla vždy vystrojena hostina a němečtí četníci napájení až padli a bylo po kontrole.
Samozásobitelské dávky byly z počátku dost vysoké, ale v r. 1944 bylo již jen 13 kg chlebového obilí na osobu a měsíc. Ceny zemědělských produktů na černém trhu se stále stupňovaly takže se platilo na 1 kg pšeničné mouky 40 až 50 korun, maso 1 kg vepřového 200 až 300 korun, vejce kus až 15 korun, 1 kg sádla 1000 až 1200 korun.
Peníze přestávali mít cenu a provozoval se většinou výměnný obchod. Nejvyšší paltební jednotkou bylo sádlo, vejce a maso. Kdo měl tyto věci obdržel vše, nač si jen vzpomněl, Obuv, textil, stroje, stavebniny a vůbec vše. V roce 1944 bylo poukazů na obuv a textil vydáváno již velmi málo a ještě se na ně zboží nedostalo. Většina zboží přecházela na výměnný černý trh.
Stavebnictví
V roce 1942, byl vydán všeobecný zákaz staveb a ani započaté novostavby nebylo dovoleno dostavět. Stavebnictví omezeno jen na údržbu a opravy. A opět i zde působila úplata v životních produktech. Za sádlo a maso bylo stavební povolení, cement, cihly, křidlice a i dělníci.
Persekuce
V době tak zvané „Heidrychiády“ nepadl jí z naší obce za oběť žádný občan. Žili jsme vzdáleni od měst a německého živlu, bez udavačů a zrádců. Přece však v r. 1943 byl odvlečen občan Ladislav Hoch, do koncentračního tábora v Osvěčimi odkud se již nevrátil. Rovněž rodina Jana Růžičky byla z důvodů rasových (cikáni) zavlečena do koncentračních táborů a navrátili se až v červnu 1945. Jejich dceruška tam zahynula. V roce 1944 odvleklo gestapo Jana Poláčka, hajného v Dašově. Tento byl uvězněn ve Flösenbürgu a tam také zahynul. Odvlečen byl z důvodů politických.
V prosinci 1944 létala již spojenecká letadla neomezeně nad územím německa a velmi často nad našimi kraji. Jednoho srpnového dne uviděli jsme všichni nádhernou podívanou. Několik set amerických a anglických letadel letělo v sevřených formacích asi po 27 letadlech nad našim krajem. Letouny třpytily se ve vzduchu, jak stříbrné holubice a stálý hukot motorů dával tušit, že přilétají stále nové a nové formace. Všichni, kteří jsem se dívali – a byla to celá vesnice – uviděli jsme pojednou, jak jeden letoun stál o něco níže a v zápětí bylo slyšet sykot a v tom již ohromná detonace rozvířila vzduch. Letoun shodil 6 bomb, které dopadly na pole za obcí Chlístovem. Trychtýře, které explose v zemi způsobily, byly více jak 3 m hluboké a u povrchu v průměru 8 až 10 m. Poznali jsme, jak strašnou zhoubu dovedou způsobit na pohled tak krásné letouny. Od té doby jsem jim již nevěřili.
Dne 29. srpna vypuklo povstání na Slovensku, které ještě Němci zdolali, ale již se neubránili. Rusové pronikli v Karpatech a Dukelským průsmykem valila se slavná Rudá armáda na Slovensko. Němci počali narychlo stavět opevnění a protitankové příkopy v různých částech Moravy. K tomuto účelu nutili zase občanstvo hlavně z Moravy a poněvadž to bylo v zimě, musila i zemědělská mládež, která byla jinak, s ohledem na zemědělské práce ušetřena.
Z naší obce byli povolání a zúčastnili se těchto prací na jihovýchodní straně Moravy, Karel Dokulil č. 23, Václav Trnka č. 14.
V severovýchodní Moravě, Zdeněk Fiala.
Na opevňovací práce k Brnu byli donuceni, Prchal Alois, Josef Ondráček č. 42.
Prchal a Ondráček neuposlechli a na práci nejeli, byli však násilně odvlečeni a za neuposlechnutí 2 měsíce žalářování. Všechna tato práce byla úplně zbytečná, neboť nápor Rudé armády byl strašlivý a Němci nemohli mu již vzdorovat.
V březnu přijeli do naší obce němečtí utečenci kraje od Nisy. Přijelo jich asi 50 a byli ubytováni ve škole. V březnu i dubnu projížděli obcí různé formace na nákladních autech, Byla to různorodá směs: němečtí, i slovenští vojáci, civilní němci, kolaboranti a boháči, kteří utíkali před postupující Rudou armádou. Rovněž velká stáda hovězího dobytka a ovcí také spížní vozy projížděly ve chvatu zpět. Prasata odváželi na vozích a autech. S tímto dobytkem zavlékali do naších krajů různé nemoce jako: slintavku a kulhavku a též nakažlivou obrnu vepřů. V obci onemocnělo více kusů dobytka, ale průběh nemoci byl jen lehčí.
Koncem dubna přijela a usídlila se v naší obci německá posádka v síle 200 mužů, z obrněné divize „Melke“. Skoro v každém domě byli nějací ubytováni. Ti měli všeho hojnost, neb na svém ústupu vyrabovali kde se co dalo. Obyvatelstvo mělo před jejich příchodem vše cennější a zásoby potravin uschováno z části v zemi a z části v zazděných sklepích. Mnozí občané stavěli si ve stráních a v lese kryt, pro případ úkrytu, po dobu očekávaných bojů.
Od března vzmáhala se v naších krajích partyzánská činnost. Hlavním organisátorem byl Adolf Fiala z Lesné. V naší obci pověřil řídícího učitele Karla Heinige, který spolu s jinými občany utvořil oddíl, který se též jednou zúčastnil odklizování shozených zbraní. Shozu zbraní pro naší skupinu jsme se již nedočkali. Zapojeni byli“ Karel Heinige, učitel Antonín Hons, Frant. Šabacký, Pařízek Václav, Trnka Josef, Bazala Josef, Frant. Jeřábek a Frant. Horký č. 85.
Dne 5. 5. 1945 byl v naší obci ustaven revoluční národ. Výbor. Ustanovení dálo se u Frant. Šabackého. Předsedou zvolen Karel Heinige, velitelem bojové skupiny Anton Hons, zásob. a zemědělským referentem Jos. Fenik. Kromě těchto byli v revol. Nár. výboru ještě“ Frant. Šabacký, Bazala Josef, Pařízek Václav, Trnka Josef, Frant. Horký č. 85, František Horký č. 29, František Jeřábek ml. i starší a Bobek Jaroslav č. 10
5. 5. počátek pražského povstání. Dodávka elektrického proudu velmi omezena. Ve chvílích, kdy bylo možno zapnouti radiové přijímače, sledovali občané s napětím a obavami průběh událostí. 6. 5. celý den deštivo. Večer měl býti proveden blízko obce shoz zbraní, jehož se měla místní skupina zúčastnit . Němci vydali nařízení, že po 7 hod. večerní nikdo nesmí z obce. Báli se partyzánů. Odpoledne přišla spojka z Lesné, že očekávané zbraně nepřijdou. 7. 5. volán starosta obce Josef Kovář k veliteli německé posádky, který mu ukládá, že ručí za pořádek, že občané nic proti německé posádce nepodniknou. V opačném případě, že bude starosta jako první zastřelen a do vesnice že nechá střílet ze všech tankových děl, jež má k disposici. 8. 5. Ráno začíná den v plném jasu a májové nádheře. Kolem 8 hod. objevily se ruské letouny a shazovaly bomby na obec Čáslavice, později na obec Opatov, Bitovanky a Želetavu - V každé obci přišlo několik lidí o život. V obci Bitovankách a Želetavě vznikly bombardováním požáry. Občané vyvěšují československé prapory. Odpoledne o 1 hodině dostává německá posádka rozkaz připravit se k odchodu. Ve 4 hodiny odjížděli. Přicházely poplašné zprávy, že němci utíkají, že Rudá armáda je již v Třebíči a jedna zpráva zmatenější než druhá. Posádka v obci před odjezdem ničila věci, pálila oděv a obuv, součástky motorů a tanků vyhazovali do parku u školy, aby se jim lehčeji utíkalo. V těchto věcech lovily hlavně děti a též někteří občané vybírali různé i nepotřebné věci k vlastnímu obohacení. Většina občanů pozorovala veškeré dění a okolní požár z vyvýšených míst poblíže obce. Ruské letouny po celý den občas přelétávaly nad krajinou a v poledních hodinách 9. 5. svrhly 2 lehké bomby v polích v trati „Mezi meze“. Asi po 6 hod. přijely do obce směrem od Třebíče 4 německé tanky, zastavili na kopci ve vesnici a sháněli jídlo. Ještě neměli ani sehnaná vejce usmažena, když se ozvaly na návsi hlasy:“Rudá armáda jede“. Do němců, jako když střelí, nechali všeho, naskákali do tanků a ujížděli zběsile směrem k Předínu. Takový měli strach z Rusů. Kolem ½ 8 hod. bylo zdáli slyšet temný hukot až země duněla. Nevěděl nikdo přesně kdo to bude, zda Němci, či Rusové. Měli jsme zato, že jsou to Němci ustupující před Rudou armádou. V obavě, že strhne se boj, odešly ženy s dětmi do krytů a mužové pozorovali co se bude dít. Hukot sílil, země se otřásala a již vyjíždí první ohromné tanky do vesnice. Na nich sedí – Rudoarmějci – Osvoboditelé. Nepopsatelná radost zachvátila všechno občanstvo, muži volají ženy a děti a všichni běží radostně k silnici, mávají bratrům Rudoarmějcům, provolávají slávu objímají se, pláčí radostí, vítají hrdiny, snášení, kde co dobrého k jídlu, cigarety, víno a vše možné. Někteří i děvčata vyskakují na tanky, aby obejmuli bratry Rudoarmějce. A tanky v nepřehledné řadě, plně uzavřené, jedou stále a stále jako ohromná nepřemožitelná stěna. Rudoarmějci nechtějí víno pít, jen vodu, že jedou ještě na Germány. Stále se jen ptali, jak je daleko do Prahy, že mají rozkaz do půlnoci býti v Praze. Od ½ 8 do půlnoci jela tato slavná nepřetržitá řada tanků armády Malinovského. Potom jízda ustala, ve vesnici zůstalo několik tanků na noc a občanstvo vyčerpané radostnými dojmy a voláním slávy Hrdinům a Osvoboditelům odešlo většinou na lože.
Asi ve 2 hodiny v noci, byla celá obec probuzena otřásajícími výbuchy. Po probuzení uviděli všichni velikou záři od požáru. To němci, projíždějící od Brna, chtěli vystřelit na ruský tank pancéřovou pěst a v nastalém zmatku potom se svými 4 tanky projet vesnicí. Vystřelená pancéřová pěst však šla mimo a zapadla do stodoly Aloise Trnky, kde se vše ihned vzňalo a požár zachvátil ještě sousední chlévy a kůlničku Cyrila Trnky. Ruský tank, kterému střela platila, vystřelil z děla na poplach a Rudoarmějci němce odrazili. Při tom se strhla dosti prudká, ale krátká přestřelka samopalníků a němci se obrátili na zpětný útěk. Hašení požáru zúčastnil se místní hasičský sbor, který obětavostí a přičiněním oheň lokalisoval.
Odjíždějící německá posádka zanechala v hostinci v sále sklad poživatin, prádlo a obuv. Velitel posádky předal klíč starostovi a tento jej odevzdal předsedovi revol. Nár. výboru. K hlídání ustanovena stráž. V hostinci popíjeli někteří občané s důstojníkem Rudé armády. Někteří z chamtivostí řekli důstojníkovi, že ve skladu jsou jemné kůže na oblek i na kabát. Důstojník v podnapilosti vynutil na stráži klíč, vybral si co potřeboval a tak uvolnil několika chamtivcům a sobcům cestu. Zatím co někteří členové sboru zachraňovali majetek bližního, druzí rabovali sklad a odnášeli věci domů. Mnozí a byli to ti z posledních, kteří přišli ke skoro již vyprázdněnému skladu, kde byl již jen cukr, tento na výzvu vrátili a byl rozdělen nar. výb. chudým občanům
Ráno od 8 hod. počala opět nepřetržitá jízda tanků, pak děla, nákladní auta a vozatajci. Celý proud trval vyjma několika nočních hodin plné 4 dny. Vozatajové jeli jak splašení, všichni chvátali ku Praze, vyměňovali uštvané koně, vozy i samotné kola od vozů. Potom jezdily již jenom ojedinělé skupiny a autokolony, což trvalo celý měsíc. Občané po 14 dnů konali noční hlídky na okraji vesnice, neb v lesích se potulovali hloučky Němců. Chycen byl jenom jeden a předán. Byl to Rakušan.
Hned nový dne po osvobození ujal se revoluční NV své funkce a řídil veškeré obecní záležitosti. Byla provedena sbírka pro hladovějící město Brno, která v naší obci vynesla: 1 vepře 150kg ž.v., 4 kg mouky, 500 kg brambor, 500 kusů vajec, 6 kg máku, 2 kg sádla. Veškeré tyto věci byly předány projíždějícím autům z Brna, které měly za úkol zásobování města. Ze skladu po němcích rozdán občanstvu, hlavně chudině, cukr, hrách, sůl, čočka a cibule. Veškerý vojenský materiál byl snesen a odevzdán, buď ONV, neb zástupcům českoslovesnké armády, kteří si jej odvezli. Neznámo na čí popud byla v obci vykonána prohlídka četou partyzánů z Lesné a členů SNB ze Želetavy. Bylo sebráno menší množství vojenského materiálu, něco šatstva, prádlo, obuv, kůže a obuvnické nářadí. Prohlídka tato byla velice trapná a nedůstojná, neb co zde bylo občanstvu odebráno, nepřišlo ve prospěch celku, ale větši část lepších věcí se ztratila než přišla na místo určení.
V poměrně krátké době vrací se život vesnice do normálních kolejí. Dělníci, kteří byli nasazeni na práce do říše se vesměs vrátily domů, až na Fr. Hobzy 21 roků, který při bombardování Berlína přišel o život.
Dne (není uveden, pozn. B.J.Horký) ohlásila nově utvořená strana lidová, že vysílá své zástupce v počtu 5 členů do MNV a dne (není uveden, pozn. B.J.Horký) strana soc. dem. Na ustavující schůzi zúčastnily se tyto strany svými zástupci. Poněvadž v obci byly jen tyto tři strany obdržela každá při paritním zastoupení 5 členů NV. Tím byl definitivně ustaven MNV, v němž byli v zastoupení stran tito občané.
Za KSČ Karel Heinige, předseda, František Šabacký místopředseda.
Koncem května a začátkem června byli povoláni záložníci ročníku 1912 až 1918 ke strážní službě. Z obce naší jich bylo (není uvedeno,poz.B.J.Horký)
Rodiny místních rodáků hlavně z Brna, kteří koncem války přečkávali v rodné obci se opět všichni vrátili na svá bývalá působiště. Do pohraničních krajů na místa odsunutých němců odešlo z naší obce najednou 51 občanů. Mnozí odešli jednotlivě a založili si v pohraničí svoji domácnost. Rovněž počátkem školního roku odešel z obce první předseda MNV dlouholetý řídící učitel v naší obci, velký přítel pracujících Karel Heinige s rodinou. Odstěhoval se do Třebíče, kde působí jako odborný učitel na měšťance. Jeho odchodu želeli všichni občané. Odešel, aby usnadnil svým dvěma synům vzdělání na třebíčském gymnasiu. Novým předsedou byl zvolen Josef Fenik, který až dosud zastával funkci tajemníka a zásob. referenta.
Pro úplnost údajů za rok 1945 doplňuji těmito zjištěnými daty.
V létě byl vysvěcen na kněze zdejší občan Stanislav Vídenský. Na podzim téhož roku byl ze zbylých autovraků postaven železobetonový můstek do Tvrze a práce s tím spojené, provedli zdarma členové hasičského sboru
Konec stránky 147 je přelepený papírovou páskou a šířce cca 3 cm a na něm napsáno: Zapsal Fenik Josef.
1946
(opis – neupravováno)
Úvodem k zápisům za léta 1946 – 1951 podotýkám, že to zápisy nejsou úplné, protože byly získány pro odstup času 5. let a to z toho důvodu, že kronika se na tuto dobu ztratila (byla založena) a našla se teprve koncem roku 1952. Přesto však se pokusím, abych se svého úkolu místního kronikáře s úspěchem zhostil. Veškeré události jsem získal za spolupráce kůltůrní komise a na základě paměti většího počtu starších občanů. S velikou radostí do budoucnosti uvítal lid naší vlasti, první rok ve svobodném státě. Měl to být rok, ve které měl zavládnout v celém světě tak dlouho očekávaný mír, po kterém jsme všichni toužili a který měl zajistit šťastnou a spokojenou budoucnost nás všech.
Povaha roku
Hospodářsky se rok vyvíjel v naší obci velmi dobře. Po dosti kruté, ale pěkné zimě bohaté na velké množství sněhu, nastalo krásné jaro pěkné léto, které zajistilo rolníkům celkem pěknou úrodu, která slibovala odstranit nedostatky v zásobování potravinami z vlastních zdrojů. Přesto však byla pomoc, kterou poskytla U N R A, do které přispíval též Sovětský svaz vítanou pomocí pro konsolidaci poválečných poměrů. Z důležitých události tohoto roku, můžeme věrohodně zaznamenat následující:
Škola
Koncem ledna odešel ze zdejší školy říd. uč. Antonín Hons, na střední školu do
Opatova a jeho místo nastoupila uč. M. Tepříková. Uvedená učitelka vyučovala na zdejší škola pouze do konce prázdnin r. 1946. Od 1. září nastoupil na zdejší školu řed. Richard Urbášek. V této době byla naše škole v důsledku odstěhování mnoha rodin do pohraničí, organisována jako jednotřídní škola.
20. 2. 1946 usnesl se místní národní výbor, postaviti v obci kůltůrní dům. Tento iniciativní návrh a usnesení, nebylo bohužel uskutečněno, ačkoliv obec takovou budovu velmi nutně potřebovala. Byl dokonce schválen přípravný výbor, v jehož čele stál František Svoboda, Paulas Vilém, Bazala Václav a Vídenský Eduard.
Parlamentní volby
Začátkem března, byla ustavena volební komise, která měla za úkol připravit vše pro zdar nadcházejících voleb do parlamentu. Členy komise byli: Za KSČ Václav Pařízek, za Čsl. Antonín Lojda a za soc. dem. František Trnka.
25. 4. 1946 byl vytvořen na základě vládního usnesení přípravný výbor pro sloučení tělovýchovy, jehož předsedou se stal František Šabacký za stranu KSČ a členy: Josef Ondráček za stranu Čsl. a František Trnka za stranu Soc. dem.
Klidnou hladinu občanského soužití, rozvířily nadcházející volby, ke kterým došlo 26. května 1946
V naší obci měly klidný průběh a jejich výsledky se jeví takto:
1). KSČ obdržela 124 hlasy
2). Čsl. – „ - 122 -„-
3). Soc. dem.-„- 56 hlasů
4). Nár. soc. -„- 10 -„-
Reorganisace M.N.V.
Hned po volbách bylo přikročeno v měsíci červnu k reorganisaci místního národního výboru, podle výsledku voleb. KSČ obdržela 6. míst a Soc. dem. 3. místa. Předsedou nově zvoleného národního výboru zvolen Josef Fenik a členy: Antonín Šilhavý, Josef Šabacký, Ladislav Fiala, František Svoboda, František Jeřábek,(st.), Antonín Trnka, Jan Norbert, Jan Foit, Eduard Vídenský, Josef Vídenský, Ladislav Svoboda, Josef Ondráček, Karel Špaček a Pařízek Václav.
Projíždění pana presidenta
Začátkem měsíce června, projížděl naší obcí na cestě do letního sídla v Náměšti n/o president republiky Dr. Eduard Beneš, všemi obyvateli srdečně pozdravován.
Svěcení stříkačky
Velmi pěknou událostí obce bylo svěcení nové hasičské motorové stříkačky dne 16. června. Již dávno před tím občané opravili si hráz u rybníka Posměchu, aby mohlo být provedeno okrskové cvičení na počest oslavy. Kmotrem stříkačky se stal Paulas Vilém a slavnostní projev přednesl říd. uč. v. v. Brabenec z Heraltic ve funkci okr. Starosty hasičských sborů. Celý slavnostní den uběhl v družné zábavě domácích občanů i pozvaných hostí.
Větrná bouře
V druhé polovině srpna, stihla okolí obce větrná bouře, která způsobila značné hospodářské škody. Dobrovolnými brigádami byly škody hlavně na obecních cestách v brzku opraveny. Průběhem roku 1946 žádal místní národní výbor o provedení regulace potoka protékajícího obcí. Tato úprava by jistě byla zlepšila celkový vzhled obce, avšak nepochopením příslušných činitelů, byla oprávněná žádost místního národního výboru zamítnuta.
Úmrtí
V tomto roce zemřelo 9, osob a narodilo se 9. dětí.
1947
(opis – neupravováno)
Poválečné poměry a škody vzniklé válkou se rychle odstraňovaly pracovním nadšením všeho lidu. Radostné výsledky do budoucna byly však brzy kaleny politickými rozmíškami ve vládě, které se odrážely v lidových vrstvách. Touha některých politických stran po časech prvé republiky, stěžovala pokrokovým stranám v jejich vývoji a snaze dosíci co nejdříve neodvislosti od kapitalistických zemích. K prohloubení rozporu přispěla i velká neúroda, zaviněná velkým suchem. V této době se osvědčilo opět činem přátelství S. S. S. R., který nám nezištně a ochotně vypomohl obilím a jinými potravinami v hodnotě 600.000 tun. Tím bylo obyvatelstvo naší vlasti před hladověním zachráněni.
Na odstranění důsledku sucha, usnesla se vláda ve své většině na milionové dávce. Proti této dávce zvláště vystoupily zejména strany Nár. soc. a Čsl. Nesváry ve vládě měli též vliv na obyvatelstvo v obci.
Vznikly dva tábory, navzájem se potírající a bývalá jednota se pomalu a jistě rozpadávala.
Počátkem roku hospodářská situace slibovala odstranění listkového systému, avšak neúroda oddálila jejich zrušení o celá dvě léta. Významným mezníkem v hospodářství naší vlasti, bylo vyhlášeno dvouletého hospodářského plánu obnovy a boj za splnění jeho úkolů v prvním roce t. j. v období od 1. ledna 1947, do 31. prosince 1947. Pracovní nadšení a závazky pracujících, umožnily přes vyskytnuvši se obtíže, jeho zdárné splnění. Z událostí tohoto roku týkajícího se přímo naší obce, zaslouží zmínky tyto:
Pozemkovou reformou byl konfiskován majetek sadeckého panství.
Příděl lesa
Jelikož část majetku zasahovala do katastru naší obce, byl podána místním národním výborem žádost o přidělení části lesa, do majetku obce. Žádost byla kladně vyřízena a obci přidělen do majetku les „Prostřední Drbálek“.
Vodovod
Na popud několika pokrokových občanů, byly zahájeny přípravné práce pro vytvoření skupinového vodovodu. Nepochopením některých občanů, sešlo splánu zřízení skupinového vodovodu. Občané Jaroslav Šabacký, Ladislav Svoboda, František Trnka, Jan Trnka, Karel Šebesta, František Dokuli, Josef Binka, Karel Trnka, František Svoboda a Norbert Jan se své pokrokové myšlenky nevzdali a přes značné potíže, vlastními prostředky a silami zřídili vodovod z „Horních vrchů“.
Dar
Při oslavě svátku matek, byl předán paní Boženě Trnkové dar 1500 Kč, jako uznání za výchovu pěti dětí.
Na základě žádosti občanů osady Dašov, jednal M.N.V. o provedení elektrisace osady Dašov. Předběžný rozpočet energetických podniků v Brně 223.700 Kč.
Na jeho úhradu měli přispět občané Dašova částkou 80.000 Kč, a sice takto: Jaromír Nechvátal 50.000 Kč, Rudolf Pospíchal 10.000 Kč, Jan Bazala 10.000 Kč a Bedřich Hobza 10.000 Kč. Peníze však složil pouze Jaromír Nechvátal v částce 50.000 Kč, kdežto ostatním občanům bylo zaplacení uvedených částek prominuto.
Škola
Žáci národní třídy vystoupili v tomto roce několika besídkami na oslavu významných dnů. Z výtěžků a darů hasičského sboru v částce 15.000 Kč, byl zakoupen němý promítací přístroj a promítány různé poučné filmy. Vnitřní zařízení školy, které nevyhovovalo ani po stránce hygienické i zdravotní, bylo nahraženo novým moderním nábytkem. Zároveň koupila místní školní rada, rozhlasové zařízení do obou tříd. Dlužno podotknout, že na tomto vnitřním zařízení zdejší školy, má velkou zásluhu řed. Richard Urbášek. V létě tohoto roku podnikla národní škola výlet na Bítov, Vranov a Zorštejn., a byl dětem hrazen Okresní spořitelnou, jako odměna za získání prvního místa v soutěži spořivosti okrese.
Zemědělský útulek
Po dobu prázdnin byl v provozu opětně zemědělský útulek, hojně navštěvovaný dětmi, zemědělských rodin.
Sociální pomoc
V roce 1947 byla v obci provedena sbírka na Sociální pomoc a jejich výtěžek 3469,50 Kč, byl odeslán okresnímu výboru Sociální pomoci. Několika přestárlým a nemocným osobám, byla Sociální pomoci vyplácena pravidelná podpora.
Úmrtí
V roce 1947 v naší obci zemřelo 9, osob a 12 dětí se narodilo.
1948
(opis – neupravováno)
Nástup do r. 1948 se děl za zvýšeného úsilí v plnění dvouletého hospodářského plánu obnovy. Podle vnitropolitické situace, dalo se soudit, že rok bude po stránce politické znamenat velmi mnoho. Náznaky toho vyvrcholily koncem února, v tak zvaných únorových událostech.
V té době po dohodě reakčních stran Čsl. a Nár. soc. ve spojení se Slovenskou stranou demokratickou, snažily se způsobit státní převrat, který měl rozvrátit naší cestu k socialismu a umožnit návrat ke kapitalistickému vykořisťování. Okolností se zástupcům těchto stran zdály být tak příznivé pro zamýšlený převrat, že jejich ministři v domění vítězství, podali dne 20. února demisi, čímž vyvolali vládní krisi.
Lid se však zastrašit nedal. Pod vedením svého vůdce Klementa Gotvalda, semkl se v pevném odhodlání zabránit zradě. Po úmorných jednáních, přijal president republiky návrhy ministerského předsedy K. Gotvalda, jimiž přijal demisi ministrů strany Čsl. N.S. a Soc. dem a potvrdil návrhy na vytvoření nové vlády, pod vedením K. Gotvalda, za účasti obrozených stran národní fronty a Revolučního odborového hnutí (ROH).
Naše obec žila po tyto dny v napětí a očekávání příštích událostí.
S loálně smýšlejících občanů, pod vedením KSČ, byl vytvořen na základě výzvy ministerského předsedy K. Gotvalda akční výbor národní fronty, jejichž předsedou se stal Ladislav Horký, Josef Šabacký, Norbert Jan, Fiala Ladislav, Šebesta Karel, Horký Jaroslav a Josef Trnka jako členové.
Protože valná část obyvatelstva nesouhlasila s činností svých představitelů ve vládě, proběhly dík opatřením akčního výboru a KSČ únorové události v naší obci klidně. Po vzrušujících dnech se lid opět vrátil k denní práci a rozbouřená politická hladina pod klidným vedením Gotvladovým vykročila k budování šťastnějšího socialistického zítřka.
Smrt Jana Masaryka
Hluboce zarmoutila a všechen lid dne 10. března zpráva o sebevraždě ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, který v únorových dnech stál věrně po boku pracujícího lidu.
Vyhlášení ústavy
Po vítězném únoru a očistě našeho politického života, byly úspěšně a urychleně přípravy na nové ústavě. Tato ústave vyhlášena dne 9. května a nazvaná ústavou 9. května, jíž byl dán základní zákon naší lid. dem. republiky.
Volby do nár. shromáždění
V druhé polovině května došlo k volbám do národního shromáždění. Politické strany pod vedením KSČ se dohodly na jednotné kandidátce a volby probíhaly ve znamení souhlasu, nebo nesouhlasu s navrženou kandidátkou. Pro tuto kandidátku byla většina voličů bílých lístků odevzdáno 42. Většina voličů volila veřejně. Po volbách, které v celostátním poměru zaznamenaly 99% pro kandidátku odstoupil dosavadní president D. E. Beneš dne 14. června byl jednomyslně nově zvoleným Národním shromážděním presidentem K. Gotvald. Jeho volbu uvítal všechen pracující lid s nadšením.
Po svém zvolení podepsal dosud nepodepsanou ústavu , která takto nabyla své platnosti, aby podpořila vykročení na naší cestě k socialismu.
Sociální pomoc
V druhé polovině března byla provedena sbírka pro sociální pomoc. Její výtěžek vy výši 2310 Kč byl odeslán 23. března okresní úřadovně v Třebíči. I v tomto roce bylo z těchto prostředků podporováno několik nejchudších občanů.
Čištění rybníka
Na počátku jara byl vypuštěn rybník Posměch a započato s jeho čištěním. Práce se prováděla pomoci brigád místních občanů, hlavně členů KSČ a ČSK. Tato veliká potřebná práce byla dokončena začátkem léta a na oslavu jejího ukončení uspořádala mládež cyklistické závody po úzké lávce přes rybník. Dobrým programem a uspořádáním závodu potěšilo všechny občany.
Sbírka ČSČK
V měsíci červnu provedl sbírku peněz Československý červený kříž a bylo sebráno 1415 Kč.
Úroda toho roku byla průměrná. Přesto však se zásobování obyvatelstva značně zlepšila. Všechny špičkové práce byly s úspěchem zvládnuty místními občany.
Škola
Jako v předešlých, tak i v tomto roce škola několika dobře připravenými besídkami zpestřila kůltůrní život obce. Zvýšením kůltůrní úrovně přispělo také častější promítání němých poučných i zábavných filmů.
Jak minulém tak i v roce 1948 podnikla národní škola za přičinění řed. R. Urbáška výlet, kterého se zúčastnilo mnoho rodičů dětí. Tento výlet, Brno, Tišnov a Perštýn, hradila okresní spořitelna jako odměnu za získání prvního místa v soutěži spořivosti v okrese.
Zemědělský útulek
I v letošním roce byl opětně po dobu prázdnin otevřen zemědělský útulek. Vinou špatné vedoucí přestaly děti do útulku docházet a útulek proto předčasně uzavřen.
Koncem roku oslavila všechen lid radostně ukončení druhého roku dvouletky a hospodářství státu bylo připraveno vykročit do prvého pětiletého plánu, který u příležitosti oslav 28. října (den zestátnění) vyhlásila naše vláda.
Úmrtí
V roce 1948 zemřely v naší obci 3. osoby a narodilo se 14. dětí.
1949
(opis – neupravováno)
Nástupem do r. 1949 se děl ve znamení nástupu v plnění prvního roku Gotvaldovy pětiletky. Pracující v závodech byli vítání hudbou a radostně nastupovali ke své práci.
Škola
V měsíci únoru byly po prvé v obci provedeny hovory ve škole. Hovoru se zúčastnilo občanstvo v hojném počtu.
Přehled o škole podal řed. školy Richard Urbášek. V létě 1949 podnikla národní škola výlet. Výletu se zúčastnilo mnoho rodičů a náklad na výlet byl dětem opět hrazen Okresní spořitelnou, jako odměna za získání prvního místa v soutěži spořivosti v okrese.
V tomto roce podléhali zemědělci opět novým dodávkám na rozdíl však od jiných roků, uzavírány dodávkové smlouvy k jejichž plnění se zemědělci zavazovali svým podpisem. Rozpisy dodávek začaly být prováděny třídně, aby byl zatlačován zemědělec obhospodařující větší výměru. V této době začaly prosakovat první zprávy o zakládání jednotných zemědělských družstev (J.Z.D.) jako typu socialistického hospodaření na venkově. V našem okolí bylo první J.Z.D. založena v Rokytnici n/r. Vinou některých činitelů, nehospodařilo toto družstvo tak, aby bylo příkladem dalším obcím.
Začátkem roku 1949, byla otevřen kamenný lom u Skalky, ve kterém našlo pracovní příležitost několik občanů.
Úpravy cesty u školy
Na jaře zahájena úprava cesty u školy, byla před senosečí dokončena. Cesta dostala štětový podklad a bezedné bláto kolem školy zmizelo navždy. Práce byla provedena brigádami.
Čištění rybníčka
Také rybníček před školou sloužící jako hasičská nádrž, plně zanesený bahnem byl vyčištěn Trnkem Miroslavem a Josefem Bazalou, za částku 600 Kč.
Hasičský sbor, který za uplynulá léta vyvíjel značnou činnost, zúčastnil se toho roku krajské slavnosti v Náměšti n/o , kde několik bratrů vystoupilo na společném prostném cvičení.
Elektrifikace Dašova
Na podzim téhož roku byla konečně po značných průtazích provedena elektrifikace osady Dašova.
S konečnou platností byl přidělen les prostřední Drbálek do vlastnictví obce, ve výměře 1.64 ha. Lesním dozorcem a obecním strážníkem byl Alois Prchal.
Úroda toho roku byla taková, že vláda mohla přikročit k uvolnění chlebovin. Cukr a maso zustávalo i nadále v přídělovém systému.
V témže roce byl brigádou soudruhů z KSČ a ČSM a starších žáků národní školy vysázen lesní kultůrou pozemek zvaný Jalovčí a olšemi byla zasázená část lesa u obecní školky.
Sběr odpadových hmot, prováděla školní mládež a plán obce splněn na 150%.
V tomto roce v naší obci zemřelo 6. občanů a narodilo se 10. dětí.
1950
(opis – neupravováno)
Po úspěšném splnění prvního roku Gottvaldovy pětiletky, nastoupil pracující lid do boje za vítězství druhého roku pětiletky. Také boj za mír v tomto roce se rozšířil. V naší obci sešlo se občanstvo o velikonočních svátcích k mírovému shromáždění. Hlavní projev přečetl Josef Fenik a kůlturní program obstarala školní mládež.
Reorganisace M.N.V.
30. dubna došlo k reorganisaci M.N.V., protože dosavadní předseda Josef Fenik, byl pověřen odpovědnou funkcí zemědělského referenta na okrese. Za přítomnosti předsedy O.N.V. Františka Honse, byl ustaven nový národní výbor v tomto složení: Předseda Ladislav Svoboda, náměstek Antonín Trnka, členové: Vídenský Josef, Toufar Karel, Horká Marie, Bazala Jan (ml), Lojda Antonín (ml), Fiala Ladislav, Pařízek Václav, Dokulil Karel (ml), Svoboda František, Špaček Karel, Dvořák František, Horký Jaroslav a Polenda Otakar. Nově složený národní výbor ujal se své práce a prvním jeho větším činem bylo:
Zavedení rozhlasu a sbírka
Zavedení místního rozhlasu, po kterém již občané dlouho toužili. Po provedené sbírce která vynesla 12.680 Kč, bylo přikročeno k realisaci plánu a dne 28. září poprvé zazněla hudba a hlášení v rozhlasových tlampačích.
Místní organisace přispěly na rozhlas částkou: ČSM 2000 Kč, hasičský sbor 5.000 Kč a ochot. divadelní spolek „Tyl“ 5.000 Kč.
Škola – Zakoupení promítacího přístroje
Školního roku 1949 – 50, byla škola opět dvoutřídná, Z její činnosti zaslouží zmínka ukončení úsilí o získání zvukového promítacího přístroje, který byl zakoupen 1. 6. 1950 za částku 57.000-Kč. Promítacího přístroje bylo hojně užíváno pro kůlturní činnost v obci.
Velký jeřáb
V květnu byl vykácen velký jeřáb, označující trať u „Jeřábku“ a na jeho místo zasazen nový, jako symbol tratě Karlem Špačkem.
Povaha roku
Počasí toho roku bylo celkem příznivé, takže i úroda obilí i brambor byla celkem dobrá. Dodávky splnili zemědělci podle svých možností většinou na 100%. Plýtvání chlebem přinutilo vládu k tomu, že zavedla opět lístkový sytém na chleba a mouku. Při tom však zustávala možnost nakupovat za zvýšené ceny na volném trhu. Vláda pokračovala dalším zatlačováním kapitalistických živlů na vesnici a podporovala rozvoj J.Z.D.
J. Z. D.
V naší obci byl založen přípravný výbor a později J.Z.D. prvního typu. Pro malý počet členů, nevykazovalo žádné větší činnosti. Rozpis dodávek byl opět prováděn třídně t. t. z výhodou pro malé a střední rolníky. Před vánočními svátky byl postaven vánoční strom, uprostřed obce blíže pomníku padlých. Kůltrurní program této události obstál ČSM, který v rozhlasovém vysílání zazpíval několik vánočních koled.
Úmrtí
V roce 1950 zamřely 3. osoby a narodilo se 8. dětí.
1951
(opis – neupravováno)
První dni r. 1951 probíhaly ve znamení nástupu do třetího roku Gottvaldovy pětiletky za splnění zvýšených úkolů pětiletého plánu. Zatím co politická situace v naších zemích tábora míru zaznamenala další přiostření, jež vyvrcholila vypuknutím válečného konfliktu mezi severní a jižní Korejí, do níž zasáhly Spojené státy severoamerické pod pláštíkem OSN. Boj za mír nesílil.
Pochod míru
Československý výbor obránců míru vyzval veškeré obyvatelstvo, aby manifestační účastí na Pochodu míru projevili svou touhu po mírovém vyřešení sporných otázek. Občané i školní mládež provedla pochod míru do Předína dne 8. dubna, kde vyslechli mírový projev, po jehož skončení pochodovali nazpět. Pochodu se z účastnilo 35 dětí národní školy a větší počet dospělých občanů.
28. ledna byly místním národním výborem pořádány hovory s občany v škole na théma „Nová škola vesnice, vesnice škole“. Hovoru na nichž byly probírány důležité otázky školní výchovy a potřeby školy se z účastnilo celkem málo občanů.
Babice
Klidnou hladinu budovatelské práce obyvatelstva zdejší obce i okolí rozvířily zprávy, jež začaly probleskovat o činnosti teroristické skupiny, která pod vedením diversanta západu shromáždila kolem sebe živly z řad kulackých a živnostenských. Svou činnost zahájila 20. dubna přepadením místnosti M.N.V. V Heralticích. Třetí den nato navštívili a krvavě zbili předsedu KSČ s. Bohdálka, který jim potom musel ukázat cestu k předsedovi J.Z.D. s. Kovářovi, kterého postřelili. Při obraně byl jeden z účastníků Drahoslav Němec z blízké osady Veverky postřelen a později vypátrán členy SNB. Po jeho přiznání byli zatčeni další členové tlupy z Rokytnice n/r a okolí z nichž nejznámější byli: František Kopuletý hajný, Antonín Škrdla vedoucí polesí z blízké hájenky „Březové“, otec postřeleného Němce, kaplan Bula z Rokytnice a řada dalších osob z blízkého okolí. Hlavní pachatelé však unikli přes mnohá bezpečnostní opatření i nadále. Bylo jen otázkou času, kdy budou dopadni. Jejich činnost vyvrcholila zavražděním tří občanů Babic a to: Předsedy M.N.V. říd. učitele Tomáše Kuchtíka a dva členy M.N.V. Josefa Roupce a Bohumila Netoličku. Čtvrtý člen František Bláha těžce zraněn. Touto bestiální vraždou jejich činnost skončila. Obklíčeni členy SNB a milice pod Babicemi v žitném poli byli zastřeleni. Velitel Ladislav Malý, bři Plichtové ze Šebkovic. Člen tlupy Mitiska byl zajat živý a odhalil další členy protistátní organisace. Jejich zatčení byla zlikvidována činnost protistátní diversanské skupiny, která za pomoci amerických zbraní a domácí reakce z řad vesnických boháčů, živnostníků a některých kněží, měla způsobit vnitřní rozvrat budovatelské práce lidu.
Všichni zatčení členové tlupy i jejich pomahači byli po zásluze potrestáni při veřejném přelíčení v Jihlavě a v Třebíči. K smrti odsouzeni byli: Mitiska Antonín, Plichta Antonín, Němec Drahoslav, Kopuletý František, Škrdla Antonín, Drbola Václav, Pařil František a kaplan Bula.
Ostatní k vězení od 2let, až do doživotí.
Prádelna
Dne 1. května po návratu soudruhů s oslav 1. máje v Třebíči byla zahájena práce s výstavbou družstevní prádelny. Pro malý počet družstevníků pokračovala sice stavba pomalu, ale přesto byla v letních měsících dobudována zásluhou několika jednotlivců a provoz v ní zahájen koncem září.
Úmrtí obecního zřízence
V červnu 1951 zemřel obecní zřízenec Alois Prchal, který po mnoho let vykonával svou službu obecního zřízence a hlídače.
Povaha roku
Počasí roku 1951 bylo nepříznivé pro zemědělskou výrobu. Po pozdním jaru, přišlo suché léto, které značně ovlivnilo sklizeň obilovin. Zvláště oves utrpěl takovou měrou, že jeho sklizeň byla v některých případech více než o polovinu nižší, než průměr minulých let. Také krupobití a vodní příval začátkem srpna situaci ještě zhoršil. Při plnění dodávek se stalo u některých rolníků, že dodali celou úrodu ovsa, čímž trpěl potom chov dobytka a dodávka masa. Stalo se, že zemědělci museli semeno na jarní setí kupovat ve vzdálených obcích.
Epidemie žloutenky
Velký počet dětí onemocněl v tomto roce infekční žloutenkou, která se projevila epidemicky. Žloutenkou onemocněli dokonce i někteří dospělí. Zvláště těžce onemocněl Zdeněk Fiala, Jaroslav Průša a Božena Bobková.Tito po vyléčení byli posláni na doléčením do Karlových varů.
Úmrtí
V tomto roce zemřely 2 osoby a narodilo se 12. dětí.
1952
(opis – neupravováno)
Po zdárném ukončení třetího roku pětiletky, nastupuje národ do boje za splnění třetího roku pětiletky. Mezinárodní politická situace byla stále napjatá, boj obránců míru zesílil. Přesto však se nepodařilo zastavit krveprolévání v Koreji.
Rozšíření zatáčky
V naší obci došlo k několika změnám. Bylo započato z rozšiřováním silnice v zatáčce u Horkových, aby nebezpečí vyplývající z ostré zatáčky se zmírnilo.
Elektrika do Tvrze
Na podnět členů K.S.Č. bylo zavedeno do výletního místa tak zvané „Tvrze“ elektrické osvětlení za součinnosti několika občanů, kteří svou brigádou zajistili zdar akce. Technickou práci montérskou provedl Antonín Bobek čp. 10.
Začátkem tohoto roku byl ve zdejší obci O.N.V. ústaven místní tajemník Josef Zeman, který však mimo naší obce měl ještě na starosti obec Chlístov.
Objevení divočáků
Zvláštní pozornost a značné znepokojení vyvolala mezi obyvatelstvem zpráva o objevení se divočáků, kteří způsobili menší škodu v bramborách některých rolníků.
Úroda toho roku byla průměrná, přesto však někteří zemědělci nemohli své dodávkové povinnosti splnit. Za nesplnění dodávkových povinností byl rolník František Báňa čp. 88 odsouzen lidovým soudem v Třebíči do vězení na 4. měsíce. Po dobu jeho nepřítomnosti obhospodařovala pole sama jeho manželka.
Průtrž mračen
10. května zastihla obec veliká bouře průtrž mračen, která nadělala velké škody na polích, kde místy vybrala v širokých pásech úrodnou zem, takže místy zůstala jen holá kamenitá stráň. Za této bouře spadlo veliké množství krup, že v obci nebylo občana, který by pamatoval podobné události. Nejvíc krup napadlo v osadě Dašov, kde vozy stály pod nápravy v kroupách. Také některá obydlí při potoku byla zaplavena vodou.
Slintavka
V měsíci listopadu objevila se v naší obci nákaza dobytčí slintavky. Vzhledem ochraným opatřením, která byla ihned nařízena a občany prováděna nerozšířila se slintavka a zůstala omezena pouze na čp. 8, 10 a 15.
Počasí toho roku bylo příznivé zemědělské výrobě, takže i přes značné ztráty způsobené živelní pohromou byla úroda celkem dobrá. Malí i střední zemědělci splnili své dodávky na 100%. Jen několik zemědělců a mezi ními a dva největší zemědělci St. Kružík a Fr. Báňa opět nesplnili. V neutěšené situaci rolníka Báni, podal si tento žádost o uvolnění se z tohoto hospodářství a jeho převzetí do státních statků. Mezi tím však byl odsouzen k 18. měsícům pracovního tábora a jeho majetek propadl ve prospěch státu a jemu určeno opustit zdejší obec i jeho rodině. K vystěhování do konce roku však již nedošlo.
Propadliště
Jako zvláštnost, která se v tomto roce udála, stojí za zmínku, že začátkem dubna na poli Otakara Polendy čp. 46 v trati na Poloudělí se propadla v zemi díra o průměru 4 m. Všeobecně bylo usuzováno, že jest to nějaká propadlá šachta z dávno zanechaných zlatých dolů, které prý se v okolí dolovalo.
Úmrtí
V roce 1953 zemřelo 5. občanů a narodilo se 5. dětí.
1953
(opis – neupravováno)
Prvním lednem 1953 byl zahájen pátý rok Gottvaldovy pětiletky. Dělnictvo nastupovalo z pevným odhodláním v posledním roce pětiletého plánu ku splnění svých úkolů
Dne 5. ledna byl vystěhován ze své usedlosti pro neplnění dodávek rolník Fr. Báňa na státní statek v Syrovicích. Veškerý majetek propadlý státu byl sepsán a zajištěna obsluha dobytka do doby, než výkupní družstvo a O.N.V. vydali příkaz na jeho přemístění. Obhospodařování polí a luk měl zajistit M.N.V. Protože M.N.V. neměl prostředků k obhospodařování pozemků, byly tyto dáno do nuceného nájmu ostatním rolníkům.
Dne 17. února byl odsouzen lidovým soudem v Třebíči druhý největší rolník ve vsi Stanislav Kružík, do vězení na 15. měsíců a rovněž i jeho majetek byl skonfiskován.
Oba konfiskáty byly rozděleny průměrně po 3. ha několika rolníkům, kteří však raději vstupovali do J.Z.D., aby nemuseli přijímat nucený nájem. Nucený nájem byl proto překládán stále na menší a menší rolníky, až skoro všichni zemědělci vstoupili do J.Z.D. Slibný začátek J.Z.D. však trval pouze do žní. Ještě před žňovými pracemi vystoupila velká část členstva, takže J.Z.D. se rozpadlo a přešlo opět na prvý typ. Neúspěch rozvoje J.Z.D. způsobila především měnová reforma, vliv politických událostí ve východním Německu a Maďarsku a vůbec celková nechuť a nedůvěra občanů k J.Z.D.
Smrt presidenta
Dne 14. března zastihla celý národ neočekávaná smutná zpráva o náhlém úmrtí presidenta Klementa Gottvalda. Zpráva byla tím překvapující, že smrt nastala brzy po úmrtí Josefa Visarionoviče Stalina, jehož pohřbu se osobně účastnil. Pohřeb zesnulého presidenta byl 19. března. Na uctění památky zemřelého byla ve školní budově uspořádána smuteční trýzna. Čestnou stráž u katafalku držely všechny složky v obci jako hasiči, K.S.Č., S.ČSP, ČSM, ČČK, školní mládež a pionýři. Smuteční trýzny se z účastnilo 120 občanů, kteří vyslechli rozhlasový přenos pohřbu v Praze.
Založení ČČK
12. května byla založena místní skupina Československé červeného kříže. Do místní skupiny vstoupilo 40. členů, kteří prodělali zdravotnický kurs a získali nárok na nošení odznaku P.Z.O.
Sníh v květnu
Zvláštností tohoto roku bylo napadnutí značné vrstvy sněhu 9. května. Sníh ležel na rozkvetlých stromech a mnohé se pod tíži sněhové pokrývky i lámaly. Vcelku zvláštní však bylo, že sníh neublížil rozkvetlým stromům, protože na podzim byla velká úroda jak peckového tak jádrového ovoce.
Měnová reforma
Dne 30. května vyhlásila v odpoledních hodinách vláda zákon a měnové reformě. Reforma měla postihnout podle zákona všechny zbytky kapitalistických živlů a spekulanty.V mnohých případech postihla měnová reforma i drobné rolníky a dělníky, kteří měli své úspory doma, místo aby je uložily do spořitelen, kde byly úspory vyměňovány v poměrech 1:5 za částku do 5000 Kč, 1:6.25 do dalších 5000 Kč, 1:10 pro dalších 10.000 Kč a 1:30 pro zbytek uložených peněz, zatím co úspory které byly doma, byly vyměňovány v poměru 1:50 Kč. Každému občanu i dětem, bylo vyměňováno 300 Kč v poměru 1:5 Kč. Výměnným střediskem pro naší obec bylo středisko v Předíně.
Zároveň směnovou reformou byl odbourán lístkový systém a zavedeny jednotné ceny značně snížené než byla dříve na volné trhu. Úspěch měnové reformy a plnění národohospodářského plánu, umožnilo vládě snížit k 1. říjnu ve velkém rozsahu ceny některých průmyslových výrobků
Úprava cest
Koncem června přijela do naší obce strojní skupina na úpravu cest, která provedla úpravu polích cest v délce 5 km. Po prvé naší lidé poznali co znamená mechanisace a využití velkých strojů, které nahradí dřinu stovek rukou.
Přebráni ob. lesů
V listopadu přebrala správa státních lesů do svého lesního hospodářství veškeré obecní lesy.
V letních měsících přistoupila silniční správa k úpravě silnice válcováním úseku Veverka – Předín. Přitom zároveň provedla úpravu silnice pod kopcem jednak rozšířením silnice, jednak úpravou potoka podle této silnice
Povaha roku
Počasí tohoto roku bylo příznivé, pouze v podzimních měsících bylo sucho. Úroda obilovin byla pěkná. Úroda brambor u některých rolníků byla slabší. Většina dodávek byla splněna na 100%. Společně zasetý mák a len pochybil, takže úroda nebyla taková, jak se předpokládalo. Dodávka máku však splněna byla. Společnými silami se podařilo sklidit i úrodu z konfiskátu a zajistit tak obiloviny pro výživu národa. Ke konci roku potěšily každého zprávy o úspěšném splnění pětiletého plánu.
Úmrtí
V roce 1953 zemřelo 6. osob a narodilo se 11. dětí.
1954
(opis – neupravováno)
PO částečném uklidnění politických poměru ve světě nastupuje vláda a lid k dalšímu budování a rozvoji naší vlasti. Upevňuje a rozvíjí se hospodářství po stránce průmyslové i zemědělské. Vzláštní pozornost věnuje vláda našemu zemědělství v němž podle 3letého plánu rozvoje zemědělství má naše zemědělská výroba dosáhnout podstatného zvýšení živočišné i rostlinné výroby a tak zajistit vyšší životní úroveň pracujících.
Zamrzlé vodovody
Začátek roku se projevoval nezvykle tuhými mrazy, které zpusobily značné škody na vodovodních vedeních.
Vzteklina lišek
Následkem tuhých mrazů a nedostatkem potravy, propukla u lišek vzteklina.Lišky se odvážily až do vesnice a v několika případech napadly v okolí i několik osob a domácích zvířat.
Snížení cen
Dnem 1. dubna přikročila vláda k dalšímu podstatnému snížení maloobchodních cen. Tímto snížením byla zvýšena úroveň našeho lidu.
Volby do MNV, ONV a KNV
Největší vnitropolitickou událostí v tomto roku byly volby do M.N.V, KNV a ONV. Volby byly stanoveny na den 16. května. Oproti dřívějším volbám nastalo mnoho změn. Obce nad 400 obyvatel a to i v naší obci, byly ustanoveny volební obvody. Každý volební obvod měl svého kandidáta navrženého národní frontou. V naší obci bylo 9. obvodů. Volič při volbách škrtnutím mohl projevit nesouhlas s nevrženým kandidátem. Volby u nás probíhaly klidně a všichni navržení kandidáti byli zvoleni. MNV se skládá z těchto členů: Pařízek Václav, Trnka Antonín, Bazala Jan (ml) Dašov, Horký Ladislav, Horký Jaroslav, Horký František, Vídenský Josef, Špaček Karel a Dokulil Josef (ml). Ustavující schůzi nového výboru byl zvolen předsedou Pařízek Václav, tajemníkem Trnka Antonín. Členy rady byli zvoleni: Pařízek Václav, Trnka Antonín a Vídenský Josef.
Povaha roku
Jarní počasí bylo dosti příznivé a proto vznikla naděje na dobrou úrodu. Avšak velká bouře propuknuvší 30. června způsobila značné škody. Obilí na mnoha místech polehlo, brambory byly z velké části vyplaveny a cesty značně poškozeny.
Žně a žňové práce proběhly za zvýšeného pracovního úsilí všech zemědělců uspokojivě a veškerá úroda včas a dobře sklízena. Zhoršení povětrnostních podmínek koncem měsíce září a října zdrželo a ztížilo sbírání brambor a řepy, jakož i zasetí ozimů a ostatních podzimních polních prací.
Asfaltování silnice
V měsíci říjnu byla provedena konečná úprava silnice úseku Veverka – Předín tak, že celý úsek byl asfaltován. Tím získali občané při silnici ze zdravotního hlediska značného zlepšení.
Požár
Dne 20. října o 3. hod. odpoledne byla obec vzbouřena zvuky sirény oznamující vznik požáru. Požár vznikl v č. p. 12 u Antonína Svobody. Požár způsobil začnou škodu, protože shořela stodola ze zásobou slámy a sena, kůlna s veškerým hospodářským nářadím a část obytného stavení. Požár byl způsoben neopatrným zacházením zápalkami dítěte postižených. Dík včasnému zásahu hasičských sborů, místního i Chlístovského byl požár lokalisován a nešířil se.
Štafeta míru
Začátkem měsíce listopadu proběhla naší obci za účasti mnoha občanů celostátní štafeta přátelství a míru, nesoucí pozdravy sovětskému lidu k výročí velké říjnové revoluce.
Volby do nár. shromáždění
28. listopadu byly volby do národního shromáždění. Za okres Třebíč kandidovala s. Ludmila Kopecká z Třebíče-Boroviny. Pro její zvolení byly odevzdány všechny hlasy platné.
Bouře v zimě
Přírodní zvláštnosti tohoto roku byla 23. prosince bouře provázená hučením a blýskáním. V celé obci nebylo pamětníka, který by něco takového pamatoval.
Úmrtí
V tomto roce se narodilo 10. dětí a 5. osob zemřelo.
To je poslední záznam v obecní kronice na stránce 173 vedené do konce roku 1954.
Opis ukončen dne 16. února 2004
Kroniku doslovně (bez gramatických oprav)
Opsal:
B. J. Horký
Štěměchy čp. 106
