Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. část → do roko 1983

 

 
 
1977
(opis – neupravováno)
 
Povaha roku
Zima poměrně mírná, hodně sněžilo, často však docházelo k oblevě, takže byla málo příznivá pro obvyklé zimní radovánky dětí, které už po mnoho roků společně s dospělými musí jezdit za zimními sporty na hory. Koncem února a počátkem března však přišlo prudké ochlazení, které způsobilo poškození ovocných kultur, které se nejvíce projevilo na výnosu jablek, kterých bylo v naší oblasti nedostatek.
Ani jaro se neprojevilo nijak výrazně, bylo na toto období poměrně chladno a teplotami kolem 10 – 15o Celsia. Pro zajímavost uvedu některá data s počasím:
27 – 30. 1 – teplota nad nulou +5o  Celsia
24. 3.         +22o C
9. 4.            15 centimetru sněhu, poslední sníh o Velikonocích 15. dubna.
Začátek léta byl poměrně slibný, brzy však se počasí zhoršilo, bylo velmi nestálé s častými dešťovými srážkami. Toto nestálé počasí pokračovalo až do poloviny července. Potom bylo asi 14 dnů pěkně, slunečno s denními teplotami kolem 27 – 30o Celsia. Začátkem srpna se počasí opět zhoršilo, často pršelo, rozmoklá pole znemožňovala žňové práce, které byly v této pokročilé době značně zpožděné. Ke zlepšení počasí došlo až 20. srpna kdy v naší obci započaly žňové práce. Žně byly velice obtížné, sklizeň byla často přerušována deštěm. Bylo vynaloženo mnoho úsilí od družstevníků, aby nebyly velké ztráty na obilí. Přes všechny potíže se podařilo zrno sklidit, rovněž sláma byla zavčas uklizena.
Průměrné výnosy obilí v naší obci:
Žito                                    41 q z hektaru
Oves                                  37 q z hektaru
Ječmen                               39 q z hektaru
Pšenice                               39 q z hektaru
Vzhledem k pokročilé době byl však již nejvyšší čas sklízet další podzimní produkty a to především brambory, na které je naše Jednotné zemědělské družstvo zaměřeno. Tento úkol byl rovněž zajištěn díky obětavému úsilí všech družstevníků, kteří bez ohledu na svůj volný čas pracovali tak, aby bohatá úroda brambor byla sklizena beze ztrát. Toto se podařilo zajistit v měsíci září, kdy velice často pršelo a ranní teploty se pohybovaly kolem +5oCelsia. V říjnu bylo poměrně lepší počasí a tak do konce měsíce byly skončeny všechny rozhodující podzimní práce, včetně zasetí ozimých obilovin. Průměrný výnos brambor v naší obci byl 178 q z hektaru. Zima přišla poměrně brzy, 20. listopadu napadl první sníh. Před vánocemi však přišla obleva a tak jen díky silné jinovatce, která se utvořila 24. prosince na Štědrý den měli obyvatelé naší vesnice iluzi bílých vánoc.
 
Výstavba v obci
Obyvatelé naší obce přijali rozsáhlý socialistický závazek na počest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a odpracovali v roce 1977 celkem 23.230 brigádnických hodin s finančními náklady 177.000,-Kčs a vytvořili tak hodnotu 398.812,-Kčs .
Členové společenských organizací odpracovali tyto brigádnické hodiny:
Československý svaz tělesné výchovy                                                      1816 hodin
Socialistický svaz mládeže s Pionýrskou organizací                                   2180 hodin
Svaz požární ochrany                                                                               1206 hodin
Český červený kříž                                                                                   815 hodin
Zahrádkáři                                                                                               1020 hodin
Myslivecké sdružení                                                                                 2068 hodin
Dohlížecí výbor Jednoty, Československá strana lidová a
Komunistická strana dohromady                                                              14613 hodin
Bylo vybudováno 300 metrů nového chodníku při státní silnici. Pod tímto chodníkem bylo položeno nové kanalizační potrubí. Nebyl dokončen zpevněný povrch chodníků.
V budově bývalé školy byla jedna třída přebudována na Obřadní síň, která slouží ke slavnostním akcím Místního národního výboru, jakož i k významným společenským akcím. Byla provedena částečná rekonstrukce místního rozhlasu za účelem zlepšení slyšitelnosti relací MNV po celé obci. Úplná úprava bude dokončena v roce 1978. Za tímto účelem byla pořízena nová rozhlasová ústředna v ceně 30.000,-Kčs, která výrazně ovlivnila kvalitu poslechu rozhlasu v obci.
V letošním roce bylo rovněž započato s rozsáhlou výsadbou růží, okrasných keřů a stromů v obci. Tato akce, která je rozdělena do několika ročních etap, by měla významně přispět ke zlepšení životního prostředí v naší obci.         
Nejrozsáhlejší stavební akcí letošního roku bylo přebudování požární nádrže u budovy bývalé školy, která byla silně poškozená, unikala z ní voda a nesplňovala tak záruku k účelu, kterému má sloužit.
Bylo přikročeno k rozsáhlé rekonstrukci. Byla provedená řádná kovová armatura dna a stěn, po té zhotoveno dřevěné bednění a provedena betonáž celé nádrže. O velikosti akce svědčí fakt, že na železnou armaturu bylo spotřebováno 15 q kovové armatury, 30 kubických metrů písku a štěrku a 90 q cementu, Všechny odborné práce, jako sváření a zednické práce provedli naší občané. Do konce roku bylo dokončeno i ochranné a zároveň ozdobné zábradlí kolem nádrže o celkové délce 40 metrů.
Další významnou akcí bylo vyasfaltování ulice „Pešovská“ v délce 350 m. Tato práce odkládaná po mnoho let pro nedostatek finančních prostředků přinesla velkou radost pro občany žijící v této části obce, protože povrch této ulice, která je poměrně srázná velmi trpěl při dešti. Bylo zde velice blátivo a občasné si na tuto skutečnost po mnoho let oprávněně stěžovali. Při této akci byla po celé délce provedena nová kanalizace betonovými rourami. Další úsek kanalizace byl proveden v ulici „Královská“ v délce 80 m.
 
Kulturní a společenský život v obci
Významnou akcí v naší obci bylo zřízení Sboru pro občanské záležitosti, které uspořádalo několik významných akcí, které se dříve neprováděli. Především to byl, dětský karneval 26. 6. v krásném prostředí ve „Tvrzi“, který byl uspořádán jako Den dětí. Hlavním programem byla soutěž o nejlepší masku s pohádkovým motivem podle kategorie roků dětí. Tato soutěž byla velmi vydařená a děti byly velmi spokojené. Dále byly upořádány různé soutěže, jako běhání v pytli, házení míčkem na cíl a podobně. Všechny děti byly odměněny.
V nové obřadní síni byla jako první akce Diamantová svatba manželů Kasáčkových. Další akcí bylo vítání nových občánků, které bude pravidelně prováděno 2x do roka. V první etapě bylo přivítáno 9 dětí. Každé dítě dostalo od MNV vkladní knížku s počátečním vkladem 50,-Kčs.
V lednu a únoru byly v Kulturném domě dva společenské plesy. Na obou byla členy SSM na zahájení zatančena Česká beseda.
Místním výborem Národní fronty a vesnickou organizací KSČ byly svolány dvě veřejné schůze s účastí asi 50 občanů. Na těchto schůzích bylo občanům objasňováno plnění volebního programu MNV.
 K 60. výročí VŘSR byla uspořádána slavnostní veřejná schůze, na které bylo vzpomenuto této historické události, která měla tak velký vliv na vytvoření naší republiky. Schůze byla navštívena 60 občany a obohacena hodnotnou kulturní vložkou uspořádanou mládežníky a pionýry.
Sbor pro občanské záležitosti rovněž pamatuje na významné jubilea svých spoluobčanů. Při dosažení věku 60, 70, 80 roků a dále každý rok navštíví členové SPOZ jubilanty a předává jim drobné dárky. Všem těmto jubilantům je při této příležitosti zahráno několik oblíbených melodii v místním rozhlase. Nejvýznamnějšího jubilea dosáhl nejstarší občan obce František Horký č. p. 91, kterého v den jeho narozenin 23. 11. 1977 navštívilo mnoho spoluobčanů, aby mu k jeho devadesátým narozeninám popřáli hodně zdraví.
V letošním roce se narodili tito noví občánci:
Ladislav Ondráček                               13. 1. 1977                                 číslo domu            78
Ladislav Svoboda                                 23. 1.                                                                       30
Eva Zvěřinová                                      9. 2.                                                                       72
Aleš Zerzánek                                      5. 3.                                                                       69
Pavlína Bobková                                  26. 3.                                                                      68
Ivana Dokulilová                                   17. 4.                                                                     112
Markéta Šloufová                                 13. 5.                                                                     109
Marek Moudrý                                     10. 6.                                                                      18
Milena Píšová                                       19. 6.                                                                      17
Libor Toufar                                         13. 7.                                                                      46
Miloš Bobek                                        21. 7.                                                                      92
Iva Dokulilová                                      19. 8.                                                                      64
Jiří Binka                                               4. 9.                                                                      65
Martin Báňa                                         25. 11.                                                                   102
Soňa Horká                                          21. 12.                                                                     92
                                                                                                                                         
Zemřeli: Kovář František č. p. 3. narozen 26. 3. 1910, zemřel 11. 1. 1977
               Vídenský Josef   č. p. 24 nar.      22. 8. 1901, zemřel 18. 10. 1977
 
Zemědělská výroba
Rok 1977 byl velmi významný pro naše zemědělství. Aby se mohla lépe využívat nákladná technika. Těžké výkonné stroje, dochází k dalšímu slučování Jednotných zemědělských družstev ve větší celky. Naše JZD Horácko s dosavadním sídlem v Předíně bylo sloučeno do velkého celku se sídlem v Opatově. Do tohoto nového celku patří nyní následující vesnice: Štěměchy, Předín, Hory, Opatov, Brtnička, Kněžice, Brodce, Hrutov.. Nové družstvo přijalo název „Horácko“. Vedení družstva se skládá vesměs s mladých odborníků s vysokoškolským vzděláním. Předsedou družstva se stal inženýr Vladimír Kučera. Toto další sloučení představuje další etapu postupného přecházení ve veliké celky se záměrem využití všech možností kooperace, socialistické integrace a tím k uspokojování rostoucích potřeb naších pracujících. Nové družstvo má nyní výměru 3000 hektarů.
 
Sport
V naší obci i nadále aktivně působí Tělovýchovná jednota Družstevník, která hraje závodně kopanou a zařazena do IV. třídy, kde si vede celkem dobře a je zatím na 3 místě. Na pěkném hřišti na „Vrchách“ bylo zabudováno 80 metrů ochranného zábradlí na straně u lesa, aby tak byla splněna podmínky soutěžního řádu zamezující přístup diváků na hrací plochu.
 
Ostatní události
V letošním poměrně nepříznivém roce na počasí byla koncem, léta a začátkem podzimu hojná úroda hub v okolních lesích a tak si všichni, kteří chodí rádi na houby přišli na své. Nejvíce roste suchohřibů, ale i pravých hřibů a byly nacházeny ještě pozdě na podzim – až do začátku listopadu.
Tak jako i v jiných letech i letos ulovili myslivci z naší obce na sklonku roku několik pěkných divočáků. Chudší výsledek je v posledních létech zaznamenáván u drobné zvěře, jako zajíci a bažant. Koroptve se rovněž vyskytují poměrně vzácně a jejich lov je zakázán. Slušné úlovky jsou zaznamenávány u srnčí zvěře,
 
Zápis celého roku je ukončen otiskem kulatého razítka „ Rada místního národního výboru Štěměchy, okr. Třebíč“ se státním znakem Československé socialistické republiky uprostřed, otisk razítka je červené bary a má průměr 35 mm, vedle otisku je podpis Zvěřina.
 
 
 
 
 
1978
(opis – neupravováno)
Povaha roku
Zima rozmoklá s častými oblevami a novými dávkami sněhu. Leden poměrně teplý, v únoru byly 14 dnů silné mrazy, které dosahovaly až –16oCelsia. Na začátku března nastalo oteplení, které se brzo změnilo na citelnou zimu. Ještě v první dekádě dubna chladno, uprostřed měsíce pěkně, teplo od 17. dubna do 20. dubna opět chladno. Na jaře se v tyto dny projevily takovéto vrtochy počasí: 11. duben večer v 19 hodin, 30 minut větrná bouře, 12. dubna napadl sníh, 17.– 18. dubna chladno, teplota kolem 0oC. 19. dubna večer +5oC. 23. dubna před polednem bouře s deštěm. 11. května – ráno mínus 3oCelsia, sníh, přes den +1oC. Druhá polovice května byla opět chladnější. Červen byl deštivý, až ke konci měsíce bylo pěkně a teplo. Červenec a srpen jako letní měsíce normální, zvláště v srpnu bylo pěkně a teplo. Podzim byl poněkud chladnější s častými srážkami. Zima až do vánoc teplejší než jindy. Teplota v poslední den v roce: denní +10oC, v noci +8oC. Ráno na Nový rok mráz, vítr, teplota mínus 14oCelsia.
 
Zemědělská výroba
Setí, jako první jarní práce po přípravě půdy bylo zahájeno 11. 4. za pěkného počasí, muselo být však přerušeno, protože 12. dubna napadl sníh. Dokončeno bylo po 20. dubnu. První sklízení, to znamená senoseč byla deštivým počasím počátkem června poněkud opožděna, přesto však bylo vše sklizeno a to převážně technikou, která byla využívána ve všech fázích senoseče, od posečení, obracení, sbírání do sběrných vozů, odvezení a skládání, kde je ještě potřeba lidské ruky při přibližování sena do strojů, které pomocí proudícího vzduchu dopravují seno na půdy hospodářských budov.
Žně, jako hlavní letní zemědělské práce započaly v naší obci 8. srpna a byly ukončeny do 20. srpna. Později byla sklizena i sláma, tak že když se počátkem září započalo se sběrem brambor byla už většina slámy uklizena, nebo uložena ve stozích na polích poblíž vesnice. Žně byly rovněž provedeny mechanizací, ve které mají hlavní slovo obilní kombajny, které naše zemědělství nakupuje v Německé demokratické republice a v Sovětském svazu. V roce 1978 byly na polích katastru naší obce dosaženy tyto průměrné výnosy:
Žito                 –        40 q z hektaru
Oves               –        38 q z hektaru
Ječmen           –         37 z hektaru
Pšenice           –         43 q z hektaru
Brambory       –         185 q z hektaru                
V katastru naší obce byl sklizen velký lán lnu nacházející se na „Nivě“. Tato tradiční plodina našeho kraje se letos velmi vydařila a byla sklizena za vydatné pomoci místních občanů v plné kvalitě. Setí ozimů bylo provedeno zavčas jako další práce, například hnojení, zimní orba. Jsou vidět už první kroky z dalšího slučování Jednotných zemědělských družstev ve větší celky a jejich možnosti při využívání větší a těžší mechanizace. Převážná část zemědělských prací je prováděna novou technikou, pro porovnání mohu uvést, že traktory při začínající socializaci vesnice dosahovaly síly 15 – 25 koňských sil. Dnešní traktory mají 50 až 160 koňských sil.
 
Výstavba v obci
Volební program Místního národního výboru stanovil za úkol především další zlepšování životního prostředí v naší obci. Bylo vysázeno 180 okrasných keřů a růží, jsou zřizovány pěkné trávníky.
Nový chodník vybudovaný kolem státní silnice v délce asi 300 m byl pokryt asfaltovou vrstvou a počal tak plně sloužit svému účelu.
Na konci obce, od vjezdu k domu č. 57 při státní silnici bylo položeno kanalizační potrubí, na kterém bude v roce 1979 vybudován chodník v délce asi 100 metrů.. Po dokončení této části bude mimo krátké přerušení přes zatáčku vybudován chodník přes celou obec a měl by tak podstatně ovlivnit vzhled obce a přispět při rostoucím dopravním ruchu k bezpečnosti občanů. Hlavní zásluhu při zvelebování obce mají především naši důchodci, kteří obětavě vykonávají ty nejtěžší práce.
V letošním roce byly dále vykonány tyto práce společně všemi politickými a společenskými organizacemi v obci:
                                                       Úprava a úklid obce, návsi, ulic, cest a chodníků s nákladem 26.800,-Kčs a 2736 brigádnickými hodinami
                                                       Úprava vnějšího vzhledu a okolí veřejných budov s nákladem 978,-Kčs a 1316 brigádnickými hodinami
                                                       Čistění a drobné úpravy vodních toků, nádrží, veřejných studní, kanalizačního zařízení s nákladem 9800,-Kčs a 1630 brigádnickými hodinami
                                                       Sběrem průmyslových surovin s 80 brig. hodinami
                                                       Úklidem skládek odpadků, udržováním čistoty v celém územním obvodu Místního národního výboru s nákladem 1870,-Kč a 1186 brig. hodinami
                                                       Údržbou a úklidem veřejného zařízení a prostranství s nákladem 42.254,-Kčs a 8.692 brig. hodinami
                                                       Výsadba a údržba veřejné zeleně a okrasných ploch s nákladem 1765,-Kčs a 1266 brig. hodinami
                                                       Jiná s celkovým ročním nákladem 168.000,-Kčs a hodnotou díla 443.340,-Kčs .
 
Kulturní a společenský život v obci
 Tradičně byly v prvních měsících roku uspořádány dva společenské plesy, které měly dobrou úroveň. Na jejich zahájení zatančili členové Socialistického svazu mládeže Českou besedu. 27. února byla uspořádána slavnostní schůze k 30. výročí Vítězství československého pracujícího lidu. Před slavnostním projevem byla svazáky provedena hodnotná kulturní vložka doplněná vystoupením pionýrů. 5. března byla v Kulturním domě pěkná besídka k Mezinárodnímu dni žen. Na této besídce přednesl projev k ženám předseda MNV s. Emil Zvěřina. Poté začala řada vystoupení od nejmenších předškolních dětí, až po členy Socialistického svazu mládeže. Přítomné ženy byly obdarovány drobnými dárky. Ženy starší jak 70 let navštívili členové Sboru pro občanské záležitosti v jejich domech, aby jim popřáli k jejich svátku a rovněž je obdarovali drobnými dárky. 25. března byla v Kulturním domě už tradiční Zahrádkářská zábava. Největší zajímavostí a předností této společenské zábavy je naprosto bezvadná organizace a obsluha a dále bohatá tombola, kterou vytváří zruční zahrádkáři. Jsou to například: různé svícny, poličky, pletené ornamenty a podobně, včetně vlastních výpěstků. 9. dubna byl organizací Socialistického svazu mládeže uspořádán Jarní pochod přírodou ve směru: Štěměchy, Dašov, Rokytnice, Markvartice, Chlístov, Štěměchy v celkové délce 16 kilometrů. Počasí i nálada účastníků, kterých bylo 53 byla výborná. 25. června byl ve Tvrzi pořádán pro děti Dětský den s karnevalem masek. Tato tradiční akce byla trochu pokažena deštěm v 15.30 hodin a různé hry instalované ve Tvrzi musely být přemístěny do Kulturního domu, kde dětem zábava pokračovala. 27. října byla slavnostní schůze zaměřená na oslavu 61. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, dále 60. výročí vyhlášení samostatnosti a 10. výročí schválení zákona o československé federaci vyhlášené v roce 1968
Sbor pro občanské záležitosti po celý rok pamatoval na naše občany dožívajících se významných životních jubileí 60, 70, 80 roků a výše. Už tradičně je těmto občanům zahráno v Místním rozhlase a členové Sboru jim předávají drobné dárky.
Nejstarším občanem v naší obci je František Horký číslo domu 81, dosáhl krásného věku 91 let.
V letošním roce zemřeli tři naší občané:
Ondráček Stanislav, číslo domu 63 – narozen v roce 1907,
Trnka Václav,           číslo domu 89 – narozen v roce 1906,
Jabůrková Anna, rozená Horká, číslo domu 50, nar. v roce 1919.
Narodili se tito malí občánci:
Marie Trnková                     –       číslo domu 116
Petra Prodělalová                  –                – „–     34
Jitka Ondráčková                  –                 –„–        63
Michal Šilhavý                       –             –„–        60
Karel Toufar                          –             –„–        57
Lucie Zvěřinová                     –             –„–        72
Tomáš Zerzánek                    –             –„–        69
 
Pro děti narozené v první polovině roku bylo uspořádáno 6. srpna Vítání občánků v obřadní síni Místního národního výboru. Všem dětem byla předána vkladní knížka s vkladem 50,-Kčs a několik hraček. Členové Pionýrské organizace předvedli krátké pásmo poesie a předseda Sboru pro občanské záležitosti s. Ladislav Svoboda přednesl slavnostní projev k rodičům.
 
Ostatní události a nezvyklé přírodní úkazy
Letošní rok jako už několikátý v řadě se vyznačoval tím, že je většinu dní v roce větrný. Jinak byl velmi nepříznivý pro houbaře. Dá se říci, že houby téměř nerostly a tak proti jiným rokům v našich okolních hlubokých lesích nebylo vidět náruživé houbaře.Myslivci si jako každoročně přišli na své především ulovením několika pěkných divočáků. Rovněž stav srnčí zvěře je pěkný, minimální úlovky jsou však v drobné zvěři, jako je zajíc a bažant. V letošním roce došlo také ke sloučení několika mysliveckých společností. Bývalá společnost „Kobylí hlava“ kde byli většinou myslivci z naší obce se změnila na mysliveckou společnost „Chlístov“ a jejich honitba obsahuje pozemky katastru obce Štěměchy (prvá strana od státní silnice směrem na Telč) dále katastr obce Chlístov, Pokojovice, Markvartice. Další myslivecká společnost s názvem „Dašov – lesy“ připadla většinou do myslivecké společnosti Rokytnice n/Rok se sídlem tamtéž.. Část honitby byla přidána myslivecké společnosti „Želetava“.
Nezvyklý přírodní úkaz jsme pozorovali:
11. dubna večer v 19,30 – silná větrná bouře
11. května ráno napadl sníh a byl mráz mínus 3oC.
Poslední týden v roce bylo teplo – přes den kolem +10oC.
Toto počasí pak skončilo prudkým ochlazením na –16oC v první den nového roku 1979
 
Sportovní činnost
Náš fotbalový oddíl měl velmi úspěšnou sezónu. V jarní části, která uzavřela sezónu 1977 – 78 skončil oddíl ve IV. třídě okresní soutěže na velmi pěkném 3. místě a v podzimní části skončil na první místě. Sezóna však končí až jarem 1979 a potom lze teprve hodnotit za celou část soutěže. Především jsme však rádi, že v naší obci vůbec fotbal žije. Mládež má tak možnost ve volných chvílích udělat něco pro své zdraví a ostatní občané mohou pak v neděli své hráče v krásném prostředí hřiště na Vrchách“ povzbudit.
V zimních měsících bruslí mládež na místním rybníku a na okolních svazích při dobrých sněhových podmínkách mnoho mládeže lyžuje. V Kulturním domě mají k dispozici dva pingpongové stoly, které jsou velmi často osazeny. Mladá děvčata provozují gymnastické cvičení při hudbě. Toto cvičení je oblíbeno a hojně navštěvováno.
Rok 1979 je významný pro naší obec několikanásobným výročím. Budeme oslavovat 700 let obce, 80 let požárního sboru a 10 let od znovuobnovení činnosti fotbalového oddílu. Přičítáme ho tedy zvýšenému úsilí při úklidu a výstavbě, aby se nám i hostům při oslavách v naší obci hodně líbilo.
 
    Zápis celého roku je ukončen otiskem kulatého razítka „ Rada místního národního výboru Štěměchy, okr. Třebíč“ se státním znakem Československé socialistické republiky uprostřed, otisk razítka je červené bary a má průměr 35 mm, vedle otisku je podpis Zvěřina.
 
 
 
 
1979
(opis – neupravováno)
 
Povaha roku
Nový rok 1979 začal prudkým zhoršením počasí. Jestliže ještě na Silvestra roku1978 se pohybovaly teploty +10oC, což je na toto roční období vysoká teplota, navíc ještě pršelo, stalo se, že v ranních hodinách 1. ledna 1979 klesla teplota na –15oC. Toto prudké zhoršení počasí způsobilo značné škody v národním hospodářství, trvalo celý leden a větší část února, byly určité problémy se zabezpečením výroby elektrické energie, což způsobilo nutné přesuny pracovní doby v závodech, především zavedením nočních směn. Domácností se tato opatření nedotkla. Teplotní rozdíl 25 – 30oCelsia způsobil značné škody na ovocných stromech na růžových keřích, které v důsledku dehydratace proschly, nebo zcela uschly. Největší škody byly způsobeny na peckovitých stromech. Z těchto příčin byla veškerá úroda ovoce velmi malá. Jaro bylo také velmi opožděné, tak například ještě první týden v květnu byly teploty kolem nuly, studený déšť se sněhovými přeháňkami. Stromy ještě stále nekvetly. Obrat nastal od 15. května, kdy naopak přišlo velmi teplé počasí s průměrnými, na toto roční období vysokými teplotami kolem +25oC. V dalším týdnu se pohybovaly denní teploty +30oC, rybníky a koupaliště byly obležené lidmi, kteří toužili po osvěžení. Tak například 21. května ráno ve 4.30 hodin byla teplota plus 16oC, 27. května večer ve 20.00  hodin bylo ještě plus 18oC. Koncem tohoto týdne už je to tři týdny co nepršelo, je velmi sucho, lidé po skončení zaměstnání věnují všechen čas zalívání zahrad a zahrádek, aby zelenina a zvláště mladé kultury ovocných stromů neuschly. Toto subtropické, avšak suché počasí trvalo až do 6. června, kdy byla odpoledne krátká bouřka, rovněž další den trochu napršelo. I když se jednalo o poměrně malé srážky, přesto byly velmi vítané, zvláště pro zemědělce. Teplo a pěkně s občasnými dešťovými srážkami trvalo celý červen, poměrně pěkně bylo i v červenci.
 
Zemědělská výroby
Přesto, že jaro bylo studené, deštivé, byly jarní práce provedené včas. Senoseč, která započala začátkem června byla velmi rychle provedená, výnosy pícnin byly poněkud slabší. Žně začaly v naší obci 15. srpna a probíhaly za dobrého počasí. 9. září bylo už vše posečeno a vymláceno, zbývala však sklízet větší část slámy. Žně končily, začal však hned sběr brambor. Podzimní počasí bylo celkem dobré, takže se podařilo všechno sklidit. V tomto roce bylo dosaženo poněkud menší úrody, což bylo způsobeno suchým počasím v květnu a červnu. Přesto bylo sklizena poměrně slušná úroda s následujícími výnosy:
 Žito                                    42 q z hektaru
Oves                                  35 q z hektaru
Ječmen                               35 q z hektaru
Pšenice                               39 q z hektaru
Brambory                        205 q z hektaru
Nejslabší úroda byla zaznamenána v pícninách a silážní kukuřici. Toto způsobilo pokles výroby mléka, u kterého se nepodařilo do konce roku splnit plánovanou výrobu. Další podzimní práce, jako je setí ozimů a zimní orba byly včas ukončeny.
 
Výstavba v obci
Místní národní výr ve Štěměchách ve svém volebním programu organizoval výstavbu v obci . V délce 120 m od počátku obce a v délce 80 m v prostřední části obce byl vybudován nový asfaltový chodník a byl tak dokončen významný předpoklad pro bezpečnost chodců, protože chodník už máme přes celou obec v celkové délce téměř 1000 m.
Dále bylo společnými silami občanů sdružených v organizaci Národní fronty vykonáno:
V jarních měsících byl proveden úklid návsi, ulic, cest, chodníků a dalších neveřejných prostranství. Úsilí občanů bylo násobeno blížícími se oslavami výročí 700. založení obce.
Všichni občané se snažili vylepšit vzhled svých domů, plotů i vrat, prostě dělali vše proto, aby naše obec tyto oslavy prožila v plném lesku. Na těchto pracech bylo odpracováno celkem 12500 hodin, které přispěly k pěknému vzhledu obce.
V soukromé výstavbě ukončili mladí manželé Moudrých a Šilhavých své rodinné domky v ulici „Nová“ a dostali přidělena popisná čísla 118 a 119.
V obci bylo provedeno onačení ulic s těmito názvy: Ulice Třebíčská, Královská, Slepá, Dašovská, Prostřední, Na humnech, Nová, Pešovská, Okrajová, Srázná.
 
Kulturní a společenský život v obci
Kulturní plán Místního národního výboru byl všemi plánovanými akcemi zaměřen k významnému výročí naší obce – jejího 700. výročí trvání. Jako první akce proběhl oblíbený pochod jarní přírodou, nazvaný „Štěměšská patnáctka“.
Další, již tradiční akcí bylo uspořádání dětského dne. Který proběhl za slunného počasí 24. června v pěkném prostředí výletiště „Tvrz“.
Tentýž den byla uspořádána členy Mysliveckého sdružení zajímavá myslivecká výstava trofejí a činnosti sdružení spojená s ukázkami ručních prací obyvatel naší obce nazvaná „Ukaž co umíš“.
Největší kulturní akcí však bylo uspořádání oslav 700. výročí založení naší obce, které bylo stanoveno na dny 10, 11 a 12. srpna 1979. K těmto slavnostním dnům připravila Kulturní komise šestidílnou relaci o vzniku naší obce, tato byla dvakrát týdně vysílána místním rozhlasem. Byla občany velmi dobře přijata a pravidelně očekávána.
Středem zájmu se stal rovněž Jubilejní zpravodaj o historii naší obce, který byl občanům věnován při návštěvě výstavy o vniku naší obce v průběhu oslav.
K tomuto významnému výročí objednal Místní národní výbor rovněž jubilejní odznaky. V elipsovitém tvaru je znázorněn znak obce – původně snad Tvrze s letopočtem 1279 – 1979, dále iniciály T.DS, které znamenají latinskou zkratku „ Teritorium Deštěměchy“, jak se původně obec nazývala. Uprostřed osmibokého obrazce je rádlo a po obou jeho stranách dvě květiny (snad květ lnu) symbolizující hlavní druh činnosti našich předků.
Slavnostní dny naší obce měly připraven tento program:
Pátek   10. 8.                     Sraz rodáků a občanů v Kulturním domě
Sobota 11. 8.                     Sportovní hry
Neděle 12. 8.                     Položení věnce u památníků padlých, slavnostní projevy a koncert              dechové hudby.
V předstihu těchto oslav byly naším občanům předány pozvánky pro naše občany – rodáky, kteří bydlí mimo obec.
A tak v pátek 10. srpna se začali sjíždět první hosté, naši rodáci, kteří jsou rozptýlení snad po celé naši vlasti. Kulturní dům, kde byl pro všechny připraven slavnostní program uvítání, byl kolem 20. hodiny plně obsazen. Program zahájil předseda Místního národního výboru s. Emil Zvěřina, který všechny upřímně a srdečně přivítal. V další části vystoupili se svým koncertem členové Jednotného klubu pracujících z Třebíče, kteří zahráli několik pěkných skladeb. Poté členové místní organizace Socialistického svazu mládeže přednesli básně, které byly dojatými účastníky odměněny bouřlivými ovacemi. V závěru vystoupil dr. Novosad z Třebíče a ve své přednášce připomněl vznik a historii naší obce. Po tomto kulturním programu nastala volná beseda mezi účastníky formou stolového uspořádání vznichž někteří se neviděli desítky let. Podle vyjádření mnohých to byl nezapomenutelný zážitek.
V sobotu 11. srpna byl zahájen sportovní den turnajem v kopané, kterého se zúčastnili sousední mužstva: Sokol Předín, Sokol Chlístov, Sokol Rokytnice n/Rok. a domácí TJ – Družstevník Štěměchy. Turnaj trval téměř celý den a zvítězili domácí fotbalisté před celkem s Rokytnice
n /Rok.
V přestávkách mezi utkáními vystoupili svazarmovští modeláři z Třebíče s modely letadel řízených radiem. Toto vystoupení spolu s vypouštěním raket velmi vhodně doplnilo sportovní setkání v pěkném prostředí hřiště na Vrchách.
Večer byla uspořádána taneční zábava v Kulturním domě.
V neděli 12. srpna začala závěrečná část oslav položením věnců k památníku padlých za zvuku skladby „Padlých revolucionářů“. Od památníku padlých převedla dechová hudba „Krhovanka“ účastníky ke Kulturnímu domu, kde byly předneseny slavnostní projevy předsedy MNV a zástupce ONV z Třebíče s. Paty. Zasloužilým funkcionářům obce byly předány čestná uznání . Čestné uznání ONV v Třebíči obdržela z ruk zástupce ONV s. Paty naše obec, toto vyznamenání převzal předseda MNV s. Zvěřina.
Po tomto slavnostním aktu přešli všichni do slavnostně vyzdobeného výletiště Tvrze, kde nastala volná zábava s tancem. Večer tato zábava pokračovala v Kulturním domě. Během celých oslav byl na návsi lunapark z Třebíč, který byl hojně navštěvován především dětmi oslavy skončily, hosté se chystali k odjezdu a děkovali za krásné přijetí v rodné obci. Během oslav byl uspořádána výstava obrazů naších občanů, především občana Milbacha, který nyní bydlí v Sezimově Ústí. Poté byla uspořádána beseda nad kronikou, kterou provedli členové kulturní komise. V prostorách MNV byla rovněž uspořádána výstava zájmové umělecké činnosti, dokumentárních fotografií z historie a současnosti obce. Vystaveny byly rovněž kroniky obce a kronika Sboru pro občanské záležitosti. Počasí oslavám poměrně přálo a tak se vydařily po všech stránkách. Během oslav byly občanům předávány výtisky jubilejního Zpravodaje, který se především zajímal o vznik a historii naší obce.
Zde je část z jeho obsahu:
Kopcovitý kraj Českomoravské vysočiny se již od pravěku moc neměnil. Vysočina bývala porostlá hlubokými neprostupnými hvozdy a tvořila tak přirozenou hranici mezi českou a moravskou zemí. Po okraji se prostírá step, která byla jen pozvolna od jihu osídlována a to kolonizací. Přesto lze odvodit, že již dlouho před 11. stoletím byla krajina Třebíčska trvale osídlena českým obyvatelstvem, o němž svědčí zejména zakládací listina Třebíčského kláštera z roku 1101, ve které se většina nynějších osad již vyjmenovává, i když mnohé z nich později zanikly. V té době byla většina půdy v kraji zeměpanskou a rozhodoval v ní moravský markrabí, nebo vladař sám, který části daroval, prodával, nebo dával do zástavy. Na pomezí byly jím stavěny nejdříve dřevěné, později kamenné tvrze a hrady, které byly opevněny a chránily přechody do Čech. Vladykové na tvrzích a purkrabí na hradech udrržovali také pořádek a bezpečnost na svěřeném úseku. Pracující lid v těch dobách – poddaní jak se jim říkalo, ten byl zboží jako vše jiné. Kupoval se, prodával a nebo daroval se statky a vše náleželo šlechtě, nebo církvi. Poddaní byli nevolníci, museli robotovat a za to, že jim bylo půjčeno kousek půdy k obdělání, aby měli vůbec z čeho žít, museli ještě platit tak zvané desátky a to penězi, obilím, drůbeží, vejci a vším tím, co na této půdě těžce získali. Protože to bylo neúnosné, odcházeli potají na jiná panství, protože roboty nebyly všude stejné. Oralo se železnými háky, úhořilo se a výnosy byly velmi malé. Na jedné měřici se sklidilo asi 50 kg žita – dnes až 800 kg. V době neúrody a válek mnoho lidí umíralo hladem a na infekční choroby zvané všeobecně morem. Hlavími plodinami bylo v té době žito, proso a bílá řepa.
V takových poměrech se před 700. léty zrodila ve studeném a kamenitém kraji pahorkatiny třebíčska, v kopcovité rozsedlině malá osada se skromným a pracovitým lidem. Její jméno se postupem času pozměňovalo z Deštěměch, Dštěměch a Ščeměch na nynější Štěměchy. Byl to přirozený název od panujícího zde počasí, které bylo pod vlivem sousedící nejvyšší hory třebíčska, nazývaná Mařenka s výškou 710 metrů nad mořem.
Vznik osady Štěměchy lze posuzovat v souvislosti s jinými osadami, neboť neexistují konkrétní písemné doklady.
Založením vesnice býval pověřen lokátor, což býval zkušený muž, který si sám opatřil potřebný počet rodin, tak asi 6 – 8, zavedl je na vykázané místo, kde byl každému vyměřen lán, to je asi 60 měřic. Lokátor dostával většinou dvojnásobek a stával se dědičným purkmistrem osady. Byl také osvobozen z roboty. Za to spravoval osadu, zajišťoval roboty, vybíral a odváděl dodávky a poplatky.
To je úryvek ze „Zpravodaje“ o historii naší obce a v průběhu dalších let může být použito dalších částí pro naši kroniku.
Poslední akci v roce zaměřenou k výročí měla být výstava ovoce a zeleniny, tato se však pro neúrodu ovoce nekonala.
V průběhu roku proběhly obvyklé společenské a politické akce. Byly uspořádány dva společenské plesy a několik tanečních zábav.
Dále byla uspořádána zdravotnická přednáška, pod vedením obvodního lékaře Mudr. Píši. Místní organizace Národní fronty zajistila oslavy Mezinárodního dne žen a oslavy Velké říjnové revoluce.
Sbor pro občanské záležitosti uspořádal 25. února vítání občánků narozených v druhé polovině roku 1978
 
Pohyb obyvatelstva
Nejstarším občanem naší obce je Josef Kovář, narozený v roce 1890, nejstarší občankou Anežka Trnková narozená v roce 1890
 
Narození občánci v roce 1979:
 4. 1.    Michaela            Dvořáková
 2. 5.    Petr                    Bobek
24. 6.   David                  Horký
27. 10. Jan                     Růžička
18. 11. Zuzana               Polendová
17. 12. Magda               Báňová
19. 12. David                 Binka
22. 12. Hynek                Trnka
 
Zemřeli tito občané:
6. 2.    František Horký   číslo domu    81 ve věku 92 let
25. 4. Marie Škrdlová            - „ -       86 ve věku 82 let
30. 5. Marie Trnková             - „-        62 ve věku 67 let
5. 6.    Marie Šoustalová        - „ -        80 ve věku 87 let
 
Zápis roku je ukončen otiskem kulatého razítka o průměru 35 mm, červené barvy, po obvodu nápis„Rada místního národního výboru v Předíně“ uprostřed státní znak Československé socialistické republiky, vedle otisku razítka je podpis Kalina.
 
 
1980
(opis – neupravováno)
 
Povaha roku
Rok 1980 se vyznačoval poměrně mírnou zimou s obvyklým množstvím sněhu. Největší pokles teplot byl na rozhraní měsíce ledna a února, kdy bylo až mínus 17oCelsia.
Jaro bylo poměrně chladné a deštivé. Rovněž léto se vyznačovalo poměrně častými dešti a oblohou zataženou mraky. Podzim byl větrný a chladný, nebyl už tak deštivý. Nástup zimy začal v obvyklou dobu, první sníh, který zůstal delší dobu ležet napadl 18.listopadu. Na závěr listopadu a v polovině prosince vládlo zimní počasí aśe sněhem a na vánoce sníh chyběl.
 
Zemědělská výroba
Jarní práce přes občasnou nepřízeň počasí byly provedené včas. První sklizeň roku – senoseč probíhala za dost složitých podmínek, protože často pršelo, díky vydatným srážkám byl však výnos pícnin velmi dobrý
Žně začaly 23. srpna a přes těžké podmínky způsobené dešťovými přeháňkami trvaly až do 11. září, kdy po skončení žňových prací přecházeli zemědělci na další náročnou sklizeň – sbírání brambor, sklizeň kukuřice na siláž, setí ozimovin, orba a další práce, kterých je v tuto dobu mnoho.
Byla i velmi dobrá úroda ovoce, především jablek. Poněkud slabá byla úroda švestek.
Výnosy Jednotného zemědělského družstva Horácko se sídlem v Opatově na polích našeho katastru.
Žito                                     –     45 q z hektaru
Oves                                  –      39 q z hektaru
Ječmen                               –      39 q z hektaru
Pšenice                               –      39 q z hektaru
Brambory                           – 200 q z hektaru
 
Výstavba v obci
Občanský výbor, který převzal organizační úlohu při budování v obci po integraci Místního národního výboru ze Štěměch do Předína zajišťoval několik zásadních směn na zabezpečení vzhledu obce, Jako každý rok i letos po zimním období provedeno očištění chodníků a vozovek od zimního posypu, bylo zasázeno, okopáno a nově založeno mnoho dalších okrasných keřů a růží.
Byla provedena asanace domu číslo popisné 18 majitel Zdeněk Fiala a toto místo bude použito na vybudování autobusové zastávky a vybudovány základy pro čekárnu, která by měla být vybudována v roce 1981.
Všichni občané se snažili vylepšit vzhled svých domů, zahrádek, obnovovaly nátěry na domovních vratech, plotech, domech a podobně.
V soukromé výstavbě ukončili manželé Ondráčkovi stavbu rodinného domku v ulici Nová a bylo jim přiděleno číslo popisné 120.
 
Kulturní a společenský život
V obci pracuje několik politických a společenských organizací sdružených v Národní frontě. Jsou to: Vesnická organizace Komunistické strany Československa, Místní organizace Československé strany lidové, Socialistický svaz mládeže a Pionýrská organizace, Český svaz požární ochrany, Tělovýchovná jednota Družstevník, Český svaz zahrádkářů a Český červený kříž.
Všechna tyto organizace vyvíjejí pravidelnou činnost, která je zaměřena k jejímu poslání. V průběhu roku proběhly obvyklé politické a společenské akce. Byly uspořádány dva společenské plesy – jeden Českým svazem požární ochrany a druhý Socialistickým svazem mládeže. V průběhu roku bylo uspořádáno několik tanečních zábav.
Tradičně proběhla oslava Mezinárodního dne žen. Tato byla v Kulturním domě, kde členové Socialistického svazu mládeže spolu s Pionýrskou organizací předvedli ženám k jejich svátku pěkné kulturní pásmo.
Prvomájový budíček proběhl za hojné účasti občanů. Průvod za zvuků dechové hudby z Předína prošel celou vsí.
Oslavy Velké říjnové socialistické revoluce proběhly společně s veřejnou schůzí občanů, na které byl zhodnocen průběh plnění volebního období v obci
Zahrádkáři uspořádali na podzim velmi zdařilou výstavu ovoce a zeleniny spojenou s výstavou zájmové činnosti občanů.
V loňském roce, kdy obec slavila 700. výročí svého vzniku, byl vydán Kulturní zpravodaj o vzniku obce a v naší kronice byl uveřejněn, první výňatek. Nyní následuje další část z historie obce Štěměchy :
Osada byla po dobu prvních pěti let oproštěna od robot i poplatků. Dvory, stodoly i ostatní budovy byly ze dřeva. Purkmistrovské osady se zachovaly až do 18. století. U nás se takovým domem nazýval ještě před 50 lety dům Ondráků u kapličky, kde se říkalo „ U purků“. Z toho lze dovodit, že tam kdysi stával dům lokátora, který se lišil svoji rozlohou a také mu náležela první parcela v zakládací řadě. Dnes je to parcela s domkem Antonína Šilhavého.
I osadě Štěměchy, jakož i ostatním osadám vévodila mohutná tvrz se dvorem. Tvrz byla obehnána dvojitými valy 10 m širokými a 8 metrů hlubokými, které byly napuštěny vodou ze soustavy rybníků nad tvrzí. Byl to rybník na dnešní návsi, sahající ode dvora, až po dnešní silnici. Po jehož hrázi se dosud jezdí kolem požární zbrojnice a větší rybník hned pod ním, o čemž svědčí vysoká hráz poblíž tvrze. Také tento rybník byl celý zanesen bahnem. Samotnou tvrz obklopoval spodem největší rybník s přilehlým názvem Chobot.
Hned nad tvrzí se nacházely budovy dvora, který měl výsadu alodní, to je že byl svobodný, dědičný a zapisoval se v zemských deskách. Náležel také člověku svobodnému, nikoli poddanému. Toto veliké dílo nemohlo vybudovat několik osadníků a proto se lze právem domnívat, že náležel zeměpánovi, který vladyku dosazoval
Tvrz byla zřejmě tvrzí strážní a to nejen z důvodu pozemních, ale i proto, že kolem vedla prastará Haberská cesta už od dob Přemyslovců spojovala Znojemsko, jako jejich údělné knížectví s Prahou a později za habsburského soustátí Vídeň s Prahou.
Po mnoho staletí vedla cesta přes Čáslavice, Římov, Chlístov, Heraltice, kde se vybíralo mýto, dále na Brtnici a Jihlavu. Tato trasa později měnila svůj směr a za doby Marie Terezie, kdy byla postavena tak zvaná císařská silnice z Vídně přes Znojmo, Želetavu, Stonařov, trasa přes Čáslavice a Chlístov úplně zanikla.
Po této staré cestě kdysi projížděly soustavně náklady se zbožím, pochodovala vojska Přemyslovců, husitů, vojska pruská, sasská, švédská, císařská a další jiná, která tomuto kraji přinášela mnoho utrpení a škody. Před 700 léty byly významnou osadou blízké Heraltice s tvrzí, jejich majitelem byl Radslav z Heraltic a náležela mu i osada Dašovice a část Předína. Radslav náležel mezi přední moravské pány a v létech 1256 a 1277 byl purkrabím ve Znojmě. Byl zřejmě oblíben u Přemysla Otakara II., který ho tak důležitou funkcí pověřil. Současně v této době byl sudím ve Znojmě Cuzkraj.
Oba společně roku 1272 rozsuzovali při mezi klášterem Luckým a městem Znojmem o pastviny a rybaření. Jak bylo tehdy zvyklostí, obdarovával zeměpán takové významné osoby svými statky za zásluhy. Lze proto právem předpokládat, že tento Cuzkraj zeměpanskou osadu Štěměchy dostal darem ze vztahu k Radslavovi, neb ji koupil. Zápisy do zemských desek se dělaly později a tak se teprve roku 1279 dozvídáme ze zápisu o prvém držiteli Štěměch – Cuzkrajovi, což je také současně první písemnou zmínkou o osadě Štěměchy.
Téměř o sto let později, v roce 1360 je uváděn jejich majitelem Huk se Štěměch, který své ženě Kláře 150 kop věna tam pojistil. O deset let později – r. 1378 zapsal Adam ze Štěměch své manželce Lunetě ve Štěměchách na tvrzi a dvoře 100 kop věna. Jeho nástupce, Jodok Tluksa z Bozova prodal roku 1386 Štěměchy s dvorem alodním, s lesy a vším příslušenstvím Petru Hechtovi z Rosic, sídlem v Heralticích a tímto připadly k panství Heraltickému.
Po Petrovi Hechtovi z Rosic vlastnil Štěměchy jeho následník Jodok, který měl za manželku Jitku z Kunštátu. Po něm patřila osada Vzňatovi z Rosic. Za Vzňaty, v roce 1408, kdy poměry v zemi byly velmi nestálé vpadl Hynek z Valdštejna, který sídlil na hradě Rukštejn, jehož zřícenina se dosud nachází u Brtnice do Štěměch, tvrz rozbořil a osadu si zabral. Valdštejn v té době vlastnil a stavěl již devátý rok hrad Sádek, který byl rozbořen Janem Lucemburským v roce 1312.
K napadení Štěměch došlo asi proto, že rod Hechtů se rozdělením majetku mezi  pět sourozenců velmi oslabil a upadl do dluhů. Přesto Štěměchy nadále zůstávají v držení Hechtů, až do roku 1453, kdy rod vymřel a jejich statky zastavil král Jiří knížeti těšínskému.
V roce 1464 koupil Dštěměchy s tvrzí a části Předína, vyjma statků lenních Oldřich z Miličína, oddaný stoupenec krále Jiřího. Roku 1465 zúčastnil se Miličín se svým lidem dobývání hradu Corštejnu a Bítova, kde se Miličín vyznamenal a za to od krále Jiřího dostal darem roku 1466 ostatní statky panství heralticko – předínského . Byl to veškerý majetek rodu Hechtů. Tím byl Miličín králi Jiřímu neobyčejně zavázán.
Miličín procházel z mocného českého rodu. Roku 1440 byl Pavel z Miličína olomouckým biskupem. Počátkem roku 1468 vypravil král Jiří z Poděbrad vojsko proti Bedřichu III., císaři německému. Protože Oldřich Miličín byl králi Jiřímu zavázán, je nepochybné, že i on se svým lidem se tohoto tažení zúčastnil. Císaři však přispěchal na pomoc král uherský – Matyáš Korvín,. Vojsko krále Jiřího pod vedením jeho syna Viktorína a Václava Vlčka ustupovalo k třebíčskému klášteru, spoléhaje na jeho dobré opevnění. Vše bylo marné, neboť klášter byl odříznut od veškerého zásobování a vojska pod vedením Viktorínova bratra Jindřicha, která mu přispěchala na pomoc byla poražena a přinucena ustoupit. Tak začala dvacetiletá okupace Moravy Matyášem Korvínem.
Hned po dobytí Třebíče nastal také počátek hrůzy pro Štěměchy a okolí za pomoc Miličína Jiřímu. V kritické době však Štěměchy obsadil Jindřich Hradecký z Telče, stoupenec Matyáše. Stalo se tak proto, že již dne 4. 5. 1468 odeslal Matyáš list jihlavským, aby se s branným lidem dostavil do Telče – zřejmě pod vedením Jindřicha Hradeckého. Zda zasáhli do bojů u Třebíče není známo, ale Matyáš listem daroval Štěměchy Jindřichu Hradeckému, který je pak držel po celou okupaci Moravy. Ostatní osady Miličína, které dostal darem od krále Jiřího a to Bezděkov, Březová, Dašovice, Svojkovice, Jenišov, Čížov, Petrovice a jiné byly vojskem Matyáše vypáleny a obyvatelstvo vyvražděno. Těžké následky postihly i osadu Heraltice a Opatov.
Tímto končí druhá část historie naší obce a další část bude napsána při hodnocení roku 1981.
 
Pohyb obyvatelstva
Nejstarším občanem naší obce je Josef Kovář, narozený v roce 1890 a nejstarší občanskou Anežka Trnková narozená rovněž v roce 1890.
 
V roce 1980 se narodily tyto děti:
Kamila Šloufová.                , Štěměchy č. 109    nar. 24. října
Antonín Šilhavý                   , Štěměchy č. 119     nar.    4. února
Jitka Mojžíšová                  , Štěměchy č.   51     nar. 15. února
Marek Ondráček                , Štěměchy č.   78     nar.   7. června
Michal Mašlán                    , Štěměchy č.   31     nar. 23. července
Zdeněk Novák                   , Štěměchy č.   73     nar. 24. října
Renata Chmelařová           , Štěměchy č. 101       nar. 31. října  
Lucie Svobodová               , Štěměchy č.    80    nar.   6. prosince
 
Řady občanů naší obce navždy opustily tito spoluobčané:
Marie Horká,            dne 7. září          ve stáří 73 let,        bydliště Štěměchy č. 16
Bohumila Bobková, dne 19. prosince ve stáří 77 let,        bydliště Štěměchy č. 92
Marie Svobodová,   dne 7. února        ve stáří 69 let,       bydliště Štěměchy č. 103.
 
 
Zápis roku je ukončen otiskem kulatého razítka o průměru 35 mm, červené barvy, po obvodu nápis„Rada místního národního výboru
v Předíně“ uprostřed státní znak Československé socialistické republiky, vedle otisku razítka je datum 11. září 1981 a podpis Kalina
 
 
1981
(opis – neupravováno)
 
Povaha roku, zemědělská výroba
Rok 1981 začal mírným počasím beze sněhu. Sníh napadl po čtrnáctidenní oblevě 10. ledna. Padal převážně v noci a ve dne bylo slunečno a mrazivo. V druhé polovině ledna už leželo asi 50 centimetrů sněhu, což vytvořilo ideální podmínky pro lyžování, které má v naší obci dlouhou tradici. Několik generací využívá při příznivých sněhových podmínkách kopcovitý terén kolem obce k výletům na lyžích.
Začátek února přinesl opět oblevu, dokonce dva dny pršelo. Zima byla mírná až do druhé poloviny únory, kdy silně přituhlo a mráz dosahoval až mínus 10 stupňů. První jarní měsíc – březen nám přidělil ještě znovu nový sníh, tento už však neměl dlouhého trvání. První dekáda března se vyznačovala pěkným slunečným počasím s denními teplotami kolem 12 – 15oCelsia.
Jaro bylo však poměrně chladné, až v druhé polovině května přišly slunné teplé dny. Chladnější bylo tentokrát i léto, které bylo navíc skoupé na potřebné dešťové srážky. Toto se silně odrazilo na úrodě obilí, která byla menší než jiné roky. Suché počasí urychlilo sklizeň obilí. Žně započaly 9. srpna a skončily 16. srpna
Podzim byl slunečný, ale větrný, konec září a říjen byl teplý a deštivý, což způsobilo v letošním poměrně neúrodném roce neobyčejnou úrodu hub. Ještě v druhé polovině října nacházeli spokojeni houbaři pravé hřiby, které v takovém množství nerostly už po mnoho let.
Výnos podzimních produktů, jako jsou brambory a řepa byl velmi slušný.
V tomto roce se však vůbec neurodilo ovoce, z jablek pouze letní odrůdy, třetí rok už trvá neúroda švestek. Nadúrodu přinesly pouze třešně.
Výnosy Jednotného zemědělského družstva Horácko se sídlem v Opatově na polích našeho katastru:
Žito               –             38 q z hektaru,
Oves             –             34 q z hektaru,
Ječmen          –             34 q z hektaru,
pšenice          –             34 q z hektaru,
brambory      –           195 q z hektaru.
 
Výstavba v obci
Uprostřed obce byla dokončena velmi pěkná zděná čekárna pro cestující autobusem. K ní navazuje chodník obložený dlaždicemi v délce 80 metrů. Rovněž v ulici Nová byl vybudován chodník v délce 80 metrů. Občanský výbor jako jiná léta organizoval několik národních směn na úklid a úpravu obce. Byla opravena a rozšířena síť rozhlasových tlampačů, aby byla v celé obci zajištěny dobrá slyšitelnost místního rozhlasu. Jsou udržovány založené okrasné parčíky.
 
Kulturní, politický a společenský život
Pravidelná činnost všech organizací Národní fronty zabezpečovala obvyklé politické a společenské akce. První na řadě je už tradiční oslava Mezinárodního dne žen, k jejíž příležitosti byla Socialistickým svazem mládeže a Pionýrskou organizací uspořádána besídka. Další akcí byl prvomájový budíček za hojné účasti občanů. Již tradičně tvoří čelo průvodu členové Socialistického svazu mládeže a Českého svazu požární ochrany ve stejnokrojích.
Největší politickou akcí letošního roku byly ovšem volby do všech stupňů zastupitelských sborů.
Naši občané volili poprvé na společné kandidátce Místního národního výboru Předín, kam naše obec společně s obcí Hory integrovala. Za naší obec byli do společného dvacetidevítičleného MNV v Předíně zvoleni tito občané:
Emil Zvěřina, Pavel Vídenský, Karel Špaček ml., Josef Bazala ( čp. 36), Miroslav Novák, Miloš Ondráček, Božena Bobková, Jaromír Toufar ml., Vladimír Prodělal, František Paulas, Karel Hanzal, Zdeněk Horký.
Dva zástupce tvoří občané z Hor a patnáct z Předína.
Předsedou MNV byl na ustavující schůzi z rukou nejstaršího poslance soudruha Ladislava Vetchého zvolen František Kalina, který tuto funkci už jedno volební období vykonával. Tajemníkem byl zvolen Bohumil Novák, který rovněž už jedno volební období tuto funkci zastával.
V devítičlenné radě MNV máme dva zástupce: Pavla Vídenského, který pracuje jako dělník v Horáckém autodružstvu v Rokytnici n/Rok. a Josefa Bazaly, který pracuje jako mistr v závodech Gustava Klimenta v Třebíči – Borovině.
Vlastní samosprávu obce – Občanský výbor naši občané zvolili na veřejné schůzi v září a je v ní patnáct občanů naší obce. Jsou to:
Emil Zvěřina, technik Horáckého autodružstva,
Josef Bazala, mistr ZGK Borovina
Pavel Vídenský, dělník Horáckého autodružstva,
Karel Špaček ml., technik Elitex Třebíč,
Vladimír Prodělal, technik Elitex Třebíč,
Miloš Ondráček, státní zaměstnanec,
Jaromír Toufar ml., opravář JZD Horácko,
Stanislav Moudrý, mistr Elitex Třebíč,
Božena Bobková, technička JZD Horácko,
Antonín Šilhavý – dělník I. BSZKG Třebíč,
Miroslav Novák – řidič ČSAD Třebíč,
František Paulas – dělník ZGK Borovina,
Karel Hanzal – dělník OSP Třebíč,
Zdeněk Horký – technik ZGK Borovina,
Antonín Horký – důchodce
Předsedou občanského výboru byl zvolen Josef Bazala.
Volby do zastupitelských orgánů proběhly ve velmi pěkném ovzduší a zúčastnili se jich všichni plnoletí občané z naší obce.
Při příležitosti voleb byla vystavena Kronika naší obce.
V listopadu pak proběhla ještě jedna slavnostní schůze, na které bylo slavnostním projevem a kulturním pásmem oslaveno 64. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Na této schůzi byl předsedou MNV soudruhem Františkem Kalinou přednesen volební program nového MNV v Předíně.
V závěru roku byl skupinou asi dvaceti nadšenců zhotoven lyžařský vlek na elektrický pohon, tento umístila na „Binkové zahradě“ na odvráceném jižním svahu okraje obce a už 15. prosince zahájila lyžování, které navazuje na dlouholeté tradice lyžování v naší obci.
 
Pokračování další části z historie naší obce
Po smrti Matyáše v roce 1491, král Vladislav znovu potvrdil pozůstalému potomku Přibíkovi z Miličína, který sídlil v Heralticích všechny statky, které obdržel jeho otec Oldřich od krále Jiřího a dal mu je v svobodné užívání. Miličín znovu vlastnil: Tvrz Štěměchy s osadou a domem, ves Předín, v městečku Heralticích 6 lánů, ve vsi Zašovicích 3 lány a čtvrť, ve vsi Brancouzích 5 lánů, ve vsi Hvězdoňovicích dvůr, ve vsi Chlístově 3 lány, ves pustú Petrůvky, ves pustú Jenišov, ves pustú Čížov. Pusté vsi jsou myšlené zaniklé – zničené. Nejbližšími sousedními zaniklými osadami byly: Bezděkov (na severovýchod od Obce), Březová
( východně od obce) a Dašovice ( na jihozápad – poblíž hory Mařenky). Všechny lokality jsou dnes zalesněné.
Oldřich Mládenec z Miličína, syn Přibíka, prodal roku 1505 všechen tento statek bratřím Zdenku a Burjanovi z Valdštejna a tím se Štěměchy dostaly k panství brtnickému. Při prodeji se výslovně uvádí: Tvrz a ves Štěměchy…., což značí, že vše bylo v uživatelném stavu. Jinak by bylo uvedeno: Tvrz pustú a osadu panství…., jak se při prodeji označovalo. Svědčí to také o tom, že Štěměchy při bojích o Třebíč zpustošeny nebyly. Jan památka po králi Matyášovi u Štěměch zůstala a to „Královský kopeček“, odkud tehdy Matyáš pozoroval pohyby vojsk a plnění rozkazů. Z tohoto místa také mohl pozorovat požáry Miličinových osad, které hořely kolem dokola. Krvavou daň zaplatil tento kraj za věrnost králi Jiřímu.
Ve druhé polovině XVII. století byly Štěměchy s osadami Roketnicí a Valdorfkou (tehdy zvanou Veverka), odprodány Valdštýny k panství Sádeckému. Odkoupili je roku 1695 Valdorfové, kde pak zůstaly až do zrušení roboty v roce 1848 a dvůr ve Štěměchách
 do parcelace v roce 1920. Z dob Valdorfů pochází pravděpodobně také nejstarší obecní pečeť Štěměch a to hrubě osekaný ovál a v něm znak radlice a u ní po stranách po jedné květině (pravděpodobně květ lnu) a nahoře velká písmena T. DS, z latinského Teritorium Dštěměchy.
Šlechtě uděloval pečeť král, osadám a dvořanům šlechta.
Tento znak byl při příležitosti oslav 700. výročí trvání naší obce včleněn do jubilejního odznaku obce.
Ve Štěměchách bylo v roce 1657 jen 7 celoláníků ( to je po 60 měřicích), 3 půlláníci a 5 chalupníků. To je celkem 15 domů. Osada Štěměchy příslušela farou nejprve do Čáslavic a to asi od roku 1270, v té době tam byl farářem Předvoj, náležela k ní ještě v roce 1492, kdy tam platila faráři desátky. Potom byla přifařena do Opatova, kde zůstala až do roku 1859. Od kdy přesně není známo, neboť jak v Čáslavicích, tak i v Opatově fary i kostely vyhořely a s nimi všechny záznamy. Fara v Předíně se sice připomíná už v roce 1366, rovněž kostel je starého původu a přestavěn byl do dnešní podoby v roce 1849, ale i Předín náležel do roku 1859 farností do Opatova, kam platil faráři desátky a to například: desátou hlávku zelí, desátou řepu, desátý snop a podobně.
Od roku 1859 byly Štěměchy s osadou Hory začleněny farností do Předína. Podle pravidel v tehdejších dobách chodily děti do těchto středisek i do školy.
V roce 1864 škola v Předíně vyhořela a naše obec si ještě v tomto roce postavila vlastní školu. O tuto stavbu se nejvíce zasloužil farář František Bláha z Heraltic a Rudolf Holásek z Předína. Stavba školy si vyžádala náklad 3300 zlatých. Prvním učitelem na škole se stal Martin Rýček.
Tímto končí třetí část z historie naší obce, další část bude sepsána při hodnocení roku 1982.
 
Sociální složení a pohyb obyvatelstva
Narození v roce 181:
Leoš Polenda,                 Štěměchy č . 46,    nar. 9. března
Stanislava Moudrá,         Štěměchy č. 118,    nar. 9. března,
Luboš Kasáček,              Štěměchy č.   11,    nar. 11. března
Monika Dalecká,            Štěměchy č.   92,    nar. 17. května,
Markéta Binková,          Štěměchy č . 12,    nar. 15. června,
Roman Trnka,                Štěměchy č. 116,    nar. 11. července,
Kamila Šilhavá,               Štěměchy č. 119,    nar. 14. srpna,
Jana Dokulilová,             Štěměchy č.   64,    nar. 21. listopadu,
 Josef Růžička,               Štěměchy č. 100,    nar. 16.prosince.
 
Občané, kteří zemřeli v průběhu roku 1981:
 
Kamila Šloufová,             Štěměchy č. 109,   stáří 2 měsíce,
Josef Kovář,                     Štěměchy č.   73,   stáří 91 roků,
Marie Svobodová,          Štěměchy č.    59,   stáří 72 roků,
Anežka Trnková,             Štěměchy č.   94,   stáří 91 roků,
Marie Zvěřinová,             Štěměchy č. 79,    stáří 85 roků,
Josef Kasáček,                 Štěměchy č. 11,     stáří 75 roků.
Mezi zemřelými jsou nejstarší občanka a občan naší obce – Anežka Trnková , 91 roků a Josef Kovář rovněž 91 roků.
 
Zápis celého roku je uzavřen datem 19. 11. 1982, podpisem Kalina a otiskem kulatého razítka, červené barvy o průměru 35 mm a nápisem „Rada místního národního výboru v Předíně“ se státním znakem Československé socialistické republiky uprostřed razítka.
 
 
1982
(opis – neupravováno)
Povaha roku – zemědělská výroba
Rok 1982 začal mírným slunečným počasím, teploty dosahovaly přes den až +5oC. Prudké ochlazení nastalo 6. ledna. Noční, ranní a večerní teploty dosahovaly mínus 10oCelsia. Nejnižší teplota v lednu byla naměřena 10. ledna a to mínus 18oCelsia. Celý leden oplýval sněhem a vytvořil ideální podmínky pro zimní sporty, především pro lyžování na svazích v okolí naší obce. Koncem ledna se však oteplilo, 30. ledna dokonce pršelo a všechen sníh se ztratil. Celý únor pak mrzlo beze sněhu. Nejnižší teploty poklesly k mínus 10oCelsia. Březen jako předjarní měsíc se vyznačoval obvyklými teplotami od 0o do +5oC, několikrát poklesla teplota pod bod mrazu. Napadl ještě dvakrát sníh, v první dekádě 5 cm na svátek Josefů pak téměř 10 cm, neměl však dlouhého trvání, konec března byl slunečný a teplý s ranními teplotami kolem +3oCelsia a večerními kolem +5o .
V dubnu ještě několikrát sněžilo, v druhé poklesly teploty téměř k nule. 27. dubna v noci napadlo dost sněhu. Dá se říci, že duben byl podstatně chladnější než jiná léta. Jaro se ještě ani pořádně nepřihlásilo, i na 1. máje ještě ráno i přes den sněžilo s teplotou jenom málo nad nulou.
Po 4. květnu se přece jen už trochu oteplilo. Skutečně teplé a krásné dny nastaly až po skončení Ledových mužů 13. května, kdy denní teploty už dosahovaly kolem 20oCelsia a příroda začala dohánět, co měla zameškáno. Za tři týdny, až měsíc byla bohatá senoseč a bylo tak vyrovnáno manko v přírodě, které nás v podstatě připravilo o nejkrásnější část roku – jaro a přešla prakticky hned do léta, které bylo mimořádně krásné, velmi teplé, i když poněkud chudé na dešťové srážky, které ve větší míře přišly až v srpnu. Léto bylo tedy teplé a dlouhé, po řadě let byly opět teplé noci s teplotami kolem +20oCelsia. Podzim byl rovněž velmi pěkný, teplý a slunečný. Září ještě působilo letním dojmem, říjen byl rovněž ještě teplý. Konec října přinesl četné nepříjemné mlhy. I když se v listopadu ochladilo a teploty poklesly na mínus 5oCelsia a denně vál silný vítr, tak mlhy trvaly dál.
První sníh napadl 17. listopadu a ležel na zemi pouhé dva dny. Potom přišly pěkné slunečné dny, i když ráno býval slabší mráz. V prosinci se denní teploty pohybovaly kolem 3oCelsia nad nulou. 12. prosince napadlo 3 cm sněhu, který následující den roztál.Další sníh přišel až 19. prosince a vytvořil pěkné, idylické vánoční prostředí. I když byla ještě několikrát obleva, sníh zase napadl a tak do nového roku 1983 jsme vstoupili v pravém zimním počasí.
Jak již bylo řečeno, jaro přišlo velmi pozdě, ale příroda napravila zpoždění velmi pěknou senosečí, kdy celou sklizeň provázelo příznivé počasí a mohlo tak být provedené velkými mechanizmy. Opakovala se v průběhu léta ještě dvakrát a mohly tak být doplněny objemy krmiv, kterých se v minulém roce velmi nedostávalo. Žně dopadly také dobře, i když plánovaná úroda zrna byla poněkud menší, její výborná kvalita však mnohé napravila. Vlhký a teplý srpen však poškodil špatným přístupem kyslíku vývoj brambor, u kterých se to odrazilo na menší úrodě a horší kvalitě. Velmi dobrých úspěchů bylo dosaženo u silážní kukuřice, která v tomto roce a to poprvé v historii úplně dozrála. Řepa nebyla v našem katastru vysázena.
Výnosy JZD Horácko se sídlem v Opatově na polích našeho katastru:
Žito               –          43 q z hektaru
Oves             –          38 q z hektaru
Ječmen          –          37 q z hektaru
Pšenice          –          40 q z hektaru
Brambory      –         172 q z hektaru
Mimořádně klimaticky příznivé léto se projevilo i velkým výnosem ovoce a to především jablek. Nikdo takovou bohatou úrodu nepamatuje. K bohaté úrodě je však třeba připočítat vysokou kvalitu ovoce – především jeho vyzrálost. Největší starost všem pěstitelům působilo jak veškerou úrodu sklidit a uskladnit. Velkou pomocí byla nabídka pro všechny občany od Základní organizace Českého zahrádkářského svazu ve Štěměchách, která ve své lisovně vylisovala za podzimní období více jak 300 metrických centů jablek a zachránila tak mnohým občanům od znehodnocení značné přebytky ovoce, které se proměnilo v kvalitní mošt. Ruční lis, který je umístěný v místnosti budovy skladiště požární jednoty obsluhovali dva obětaví zahrádkáři – důchodci: Karel Špaček a Rudolf Ondráček, kteří v nelehkých podmínkách, dvakrát v týdnu celý podzim poskytovali občanům tyto cenné služby. Po několika létech se urodily švestky, které dobře uzrály a jejichž určitý přebytek bylo možno odprodat v sousední výkupně českého zahrádkářského svazu v Předíně. Rovněž nově otevřená palírna v Šašovicích pro mnohé naše občany připravila tradičně dobrou slivovici.
Pro houbaře byl tento rok rovněž mimořádně příznivý, celé léto i podzim rostlo dostatek hub, které byly v hojném, množství nacházeny ještě koncem října.
 
Výstavba v obci
V ulici „Nová“ byla vyasfaltována vozovka vedoucí k novým domkům postavených v posledních létech.
Občanský výbor organizoval opět několik národních směn orientovaných především na úklid obce, úpravu a udržování okrasných parků, rozšiřování a udržování zeleně.
 
Kulturní, politický a společenský život v obci
Již tradičně byl oslaven Mezinárodní den žen, na který Socialistický svaz mládeže připravil velmi pěkné kulturní pásmo. Další tradiční akcí je prvomájový budíček s velkou účastí občanů – zástupců všech organizací Národní fronty v obci.
V průběhu roku se konaly dvě veřejné schůze pořádané místní organizací Komunistické strany Československa a místním výborem Národní fronty na které byly zveřejňovány výsledky plnění volebního programu všech tří obci sloučených do MNV v Předíně. Zástupci JZD Horácko pak seznámili občany s výsledky své práce.
Jednou z nejčilejších organizací v naší obci je organizace českého zahrádkářského svazu, který vedle své prospěšné práce se zvelebováním obce ještě organizuje odborné přednášky, které se setkávají s velkou odezvou a trvale vysokou návštěvností.
Tělovýchovná organizace vyvíjí svou pravidelnou činnost v organizované kopané. Účastní se pravidelně okresní soutěže v kopané, v současné době hraje ve IV. třídě této soutěže a vede si dobře, již několik let se umisťuje na předních místech.
Rovněž socialistický svaz mládeže má blízko ke sportování, které má v naší obci dobrou tradici.
V poslední době je to především stolní tenis, který se hraje v Kulturním domě a byl dokonce uspořádán turnaj tří obcí – Předín – Chlístov, Štěměchy.
V zimních měsících byl velmi oblíben lyžařský vlek, umístěný na „Binkové zahradě“, třikrát v týdnu poskytoval ideální podmínky pro sjezdové lyžování a stal se tak novou atrakcí v obci, neustále přitahoval zájem mnoha lidí o tuto zajímavou a dá se říci nevídanou podívanou v naší obci.
V letních měsících, v tomto roce velice často bylo využívané našimi občany překrásné koupaliště na hranicích našeho katastru mezi Štěměchami a Chlístovem v místě zvaném „Jalovčí“.
Náš kraj bohatý na lesy, se spoustou krásných míst kolem obce poskytuje velmi dobré podmínky pro aktivní odpočinek v přírodě. Velice často je vidět celé rodiny, jak jdou do přírody na procházku, do lesa na houby, na maliny a podobně. Lidé v naší obci jsou velmi pracovití, nechali zmizet různá nehezká zákoutí v okolí svých domů, většina občanů se vzorně stará o zahrady a zahrádky, na každém volném kousku půdy hledí vypěstovat co nejvíce. Hluboké lesy kolem poskytují občanům možnost zpracování odpadového dřeva, které si pro svoji potřebu ve volných chvílích zabezpečují. Většina domácností už má ústřední topení a tak je každý příspěvek při dnešním nedostatku energie dvojnásobně vítaný. V osadě Dašov, patřící k naší obci byl po několika letech vyčištěn a napuštěn rybník „Panský“ lidově zvaný „Pančák“, který teď slouží rybářskému svazu jako pěstební rybník.
 
Pokračování další části z historie naší obce
Nejvíce zpráv zaznamenaných v obecní kronice bylo zprvopočátku věnováno požárům, povodním, krupobití a podobně.
A tak se dočítáme. Že 3. listopadu 1873 vyhořel dům u Kasáčků č. 25 a způsobená škoda přesáhla 2000 zlatých a 18. října 1876 vyhořel dům Josefa Hrůzy. V obecních volbách v roce 1878, které jsou jako první zaznamenány v kronice, byl zvolen starostou František Hobza z č. 23, prvním radním byl zvolen Jan Dokulil z č. 4, druhým radním byl zvolen Tomáš Vrzal z č.11. V tomtéž roce byly postavené kříže nad úvozem k Vardorfu (dnešní Lesná) a pod vesnicí, takže oba dosud zachovalé kříže jsou straší jako 100 let. Další neradostný zápis říká, že 26. února 1884, právě na konec masopustu vypukl požár v domě Františka Obůrky z č. 15, který se rychle rozšířil, takže zachvátil domy Františka Fenika, Jana Ludvíka, Václava Horkého. Františka Dokulila a Žofie Grünerové z č.16.
 V roce 1888 byla jednotřídní škola přestavěna na dvoutřídní zvýšením o jedno poschodí. Přestavba si vyžádala náklad 5639 zlatých 64 krejcarů. Správcem školy v té době byl řídící učitel Josef Hybášek. V roce 1896 byl zvolen starostou Antonín Pecka. O dalších členech obecního zastupitelstva nejsou zprávy.
Protože časté požáry ničily obydlí, jako například 16. 6. 1885 dům Maurice Bobka a 18. 10. 1886 domek č. 47 Janu Dokulilovi, byl v roce 1899 založen sbor dobrovolných hasičů s 36 členy. Předsedou sboru byl správce školy Josef Hybášek, náčelníkem učitel Augustin Komárek. Z obecních prostředků byla zakoupena stříkačka, která stála 800 zlatých. Ostatní výstroj zakoupil sbor sám z dobrovolných sbírek za 600 zlatých.
V roce 1907 byla v našem katastru, v blízkosti hory Mařenky skácena vysoká jedle, která dosáhla výšky 46 metrů a průměru kmene přes dva metry. Z této jedle byla odříznuta dvě kola, z nichž jedno bylo odeslána do Vídně a druhé sloužilo jako stůl na zámku Sádek.
Počet obyvatel i domů v naší obci neustále kolísal a kolísá doposud. Podle prvních záznamů měla naše obec v roce 1793 34 domů a 308 obyvatel. V roce 1870 měla jen 29 čísel s 239 obyvateli. V roce 1890 už měla 533 obyvatel, avšak v roce 1900 už 678 obyvatel a 72 domů. V roce 1910 měla obec 547 obyvatel.
Další život v obci významně ovlivnilo vypuknutí 1. světové války, na jejichž bojiště muselo 2. srpna 1914 odejít 36 mužů, v dalších měsících narukovalo dalších 16 mužů. Do konce války celkem 97 mužů, kteří většinou doma zanechali ženu s malými dětmi. 24 mužů se z války nevrátilo a jejich jména jsou na věčnou paměť vytesány na pomníku padlých.
Po čtyřech letech utrpení a bídy přišel 28. říjen 1918. Naše obec, stejně jako celá vlast přivítala tyto chvíle. První neděli v listopadu 1918 byla v naší obci oslava vzniku republiky. 1. května 1919 byla před školou zasazena Lípa svobody. 15. června téhož roku byly volby do obecního zastupitelstva, ve kterých byli zvoleni občané: Jan Dokulil z č. 20, Jan Sochna z č. 8, Josef Milbach, Alois Prchal, Jan Ondráček, Karel Trnka, Václav Pařízek, Adolf Šoustal, Matěj Ondrák, František Trnka, František Špaček, František Zvěřina, Jaroslav Šabacký z č. 15 a Josef Dokulil. Starostou byl zvolen František Sochna z č. 55.
Tím končí čtvrtá část z historie naší obce, další část bude napsána při hodnocení roku 1983.
 
Pohyb obyvatelstva
V roce 1982 se narodili:
Michaela Vejmelková, 22. ledna   bydliště Štěměchy 69
Zuzana Báňová,           21. dubna,                  –„–       102
David Novák ,            21. října,                     –„–         73
Jan Sochna ,                26.listopadu                –„–           2
 
V roce 1982 zemřeli:
Vlastimil Zadražil,   12. února ,     stáří 59 let,    bydliště Štěměchy č. 45
František Trnka ,      3. července, stáří 43 let,     bydliště Štěměchy č. 62,
Marie Šabacká ,     30. prosince , stáří 73 let,     bydliště Štěměchy č. 15,
Michaela Vejmelková    ve stáří 3 měsíce,          bydliště Štěměchy č. 69
 
Zápis celého roku je ukončen poznámkou:
Zápis projednán v radě MNV 18. 5. 1983 a opatřen otiskem kulatého razítka průměru 35 mm, červené barvy s nápisem „Rada místního národního výboru v Předíně“, uprostřed otisku razítka je státní znak Českoslovesnské socialistické republiky, částečně přes otisk razítka je podpis Kalina.
 
 
 
 
1983
(opis – neupravováno)
Povaha roku – Zima
Do roku 1983 jsme vstoupily s nepatrnou vrstvou sněhu, který se po 4. lednu ztratil docela. Přes den dokonce pršelo a odpolední teploty vystupovaly až k 10oCelsia a tento stav pokračoval celý leden. V polovině ledna sice trochu přituhlo a připadlo asi 5 cm sněhu, který však neměl dlouhé trvání. Střídavě padal sníh, hned zase obleva, opět padal sníh a zase roztával. Teploty se pohybovaly kolem nuly. Ke konci ledna se ještě více oteplilo, přes den bylo až 10 stupňů nad nulou. Často pršelo.
Pravá zima nastala až začátkem února, kdy přituhlo a napadlo postupně asi 15 cm sněhu. Do 12. února už to bylo 40 cm, a nastaly velmi příznivé podmínky pro lyžování na které se všichni příznivci tohoto krásného sportu tak těšili. Nejstudenější zimní den byl 16. února, kdy teplota klesla na mínus 17 stupňů Celsia. Jinak se pohybovala od –5o  do –10oC. 27. února už nastala taková obleva a s ní také definitivně skončilo lyžování.
Jaro
Začátek března byl poznamenán teplotami kolem nuly až 5 stupňů nad nulou a byl takový až do konce měsíce. V dubnu už bylo pěkně, teploty nikdy nepoklesly pod nulu. Ráno a večer byly teploty do 10 stupňů nad nulou, přes den kolem 15 stupňů. 20 dubna přiletěly první vlaštovky a 24. dubna byla první jarní bouřka s deštěm. Celkově byl duben teplý s častými přeháňkami. Měsíc květen začal pěkným teplým počasím s ranními a večerními teplotami kolem 10 stupňů. Druhá květnová dekáda byla teplá s pěkným počasím a 23. května byl navečer větší bouřka s vydatným deštěm. Byl to vlastně poslední pořádný déšť, potom nastalo údobí nebývalého sucha, které pokračovalo až do konce roku a není pamětníka, který by tak suchý rok pamatoval.
 
Léto velká bouřka, krupobití, velké teploty
Červen, červenec a srpen se vyznačovaly nebývalým suchem a vysokými teplotami, kdy 21. června byla ještě na.posledy velká bouřka, která napáchala vlastně jen škodu, hlavně na polích 
a voda vlivem velké prudkosti všechna utekla. 25. června navečer v 19 hodin a třicet minut přišlo velké krupobití, které bylo tak prudké a bez deště, že napáchalo za 20 minut obrovské škody, především na ovoci a zelenině. Všechna jablka a hrušky slibující bohatou úrodu byla potlučena. Tímto vlivem také později mnoho ovoce spadlo ze stromů. Nejvyšší teploty byly dosahovány v červenci. Nejteplejším dnem roku byla středa 20. července s teplotou 36 stupňů ve stínu.
 
Zemědělská výrobažně
Toto horko a suché počasí urychlilo vegetaci obilí a tak 10. srpna začaly žňové práce, kdy už byl nejvyšší čas vyjet s kombajny na přezrálé obilí, když naše stroje byly vypomoci na jihu Moravy. Výpomoc nám jižnější zemědělci oplatili a 15. srpna byly dožínky.
 
Podzim
Podzim byl teplotně normální, ale chyběly mu potřebné přeháňky, pro naši oblast tak typické.
První mráz
Suché počasí tedy pokračovalo.První mrazík uhodil koncem října a potom se zase oteplilo.
Brzká zima
Opravdově mrznout začalo 12. listopadu s ranními teplotami až –10oC. Mrzlo téměř do vánoc, kdy nastala obleva a ztratil se sníh, který na vánoce chyběl,
Vánoční oteplení
O vánočních svátcích bylo velmi teplo a slunečno – počasí připomínalo spíš konec března než vánoce. 25. prosince bylo odpoledne 15 stupňů nad nulou a toto počasí pokračovalo až do konce roku.
 
Zemědělské výnosy
První sklizeň roku – sena se vydařila v důsledku vlhkého a teplého počasí. Ani žně nedopadly nejhůře, i když byly suchem dost poznamenané, ale jarní vláha a teplo vytvořily pro sklizeň dobré předpoklady. Zrno bylo vysoce kvalitní, nejbohatší úroda byla zaznamenána v bramborách. Výnosy Jednotného zemědělského družstva Horácko Opatov v hospodářství Štěměchy podle jednotlivých honů:
Frenštát        33,4 hektarů pšenice    výnos   44,4   q/ha
Mlýnská      20,7 -„-   žita ,             výnos   30,29 q/ha
Perná          33,7   -„- oves ,            výnos   30,07 q/ha
Kopec         20 ha        brambor,       výnos 157     q/ha
Smrčí           50 ha       brambor,       výnos 139    q/ha
Kopec         14 ha        kukuřice,      výnos 259,4 q/ha
Kopec          2 ha         řepy,               výnos 282     q/ha
Davdovec   58,6 ha      směska,         výnos 295,1 q/ha
Kopečky     37,6 ha      směska,         výnos 155,7 q/ha
Kopečky     37,6 ha podsev jílku,     výnos   232    q/ha            
 
Ovoce
V ovoci byla neúroda hrušek a švestek. Slabší úroda byla u jablek, které byly navíc značně poškozené jarním krupobitím. Všechno ovoce bylo velmi dobře vyzrálé a chutné, při pěkném podzimním počasí zavčas a kvalitně sklizeno. Rovněž zeleniny se i při suchém počasí urodilo dostatek.
 
Letní rekreace sucho, úbytek pitné vody
Mimořádně suché, horké a dlouhé léto bylo velmi příznivé pro letní rekraci, milovníci koupání a slunění si přišli na své, protože tato sezóna trvala až do konce srpna. Nepříznivý rok byl zvláště pro houbaře, kteří vlastně, až na několik dnů v červnu, kdy se ukázalo pár hřibů neměli žádný důvod jít do lesa, protože po celý rok žádné houby nerostly. Koncem léta a na podzim
už byly v zemi takové praskliny, že se do nich dala vložit ruka. Poklesly hladiny všech vod, v několika domech se ztratila ze studen voda. Horší situace byla ještě v sousedním Předíně, kam se pitná i užitková voda dováží a pokud zimní srážky tento úbytek vody nenahradí, nastala by pro všechny špatná situace v zásobování vodou, kterou se současně musí šetřit.
 
Politický a kulturní život v obci
Rok 1983 byl mimořádně nepříznivý ve zhoršení mezinárodních vztahů. Imperialistické síly Západu se rozhodly rozmístit nové útočné atomové zbraně v sousedních západních zemích. Zvýšilo se nebezpečí vzniku hrozné války znamenající zcela jistě zkázu všeho života na zemi. Naše přátelství se Sovětským svazem však má hluboké kořeny. Jeho vojenská a hospodářská síla nám dává jistoty, že mír bude ubráněn. Následné rozmístnění obraných raketových systémů na našem území a území sousední Německé demokratické republiky přijalo obyvatelstvo s porozuměním a všeobecnou podporou. Jedinou účinnou protiváhou je stejně silná a vojensky dobře připravená země. Rovnováha sil znamená jistotu, že války chtivé síly Západu si tuto rovnováhu nedovolí porušit.
 
Práce složek NF
V naší obci pracují dobře všechny organizace sdružení v Národní frontě.
Kopaná
 Jednou z těchto organizací je Tělovýchovná jednota okresní správy silnic, která hraje v okresním přeboru v kopané a umístěním v první polovině tabulky v podzimní části soutěže dělá radost všem příznivcům.
Zahrádkáři
Rovněž místní organizace zahrádkářů je velmi čilá. Kromě několika odborných přednášek pořádaných pro veřejnost a tématického zájezdu pro své členy už tradičně lisovala na podzim ovoce, kterého bylo proti loňskému roku sice méně, poškozené krupobitím, na druhé straně však bylo velmi dobře vyzrálé a proto získaný mošt byl kvalitní. V naší dost vysoké poloze s průměrnou výškou 621 metrů nad mořem uzrálo i takové ovoce, jako je odrůda Jonathan milující teplé polohy.
Požárníci
Požárníci, jejímž hlavním úkolem je zabezpečovat požární bezpečnost v obci jsou příkladem i v jiné činnosti, zejména při zvelebování obce
Občanský výbor
Občanský výbor organizoval brigády na zvelebení obce, v jarní části byl proveden úklid silnice, chodníků, cest a veřejných prostranství, byla upravena zeleň, provedena výzdoba k májovým dnům. Vedle domu č. 13 byl zakryt dosud otevřený potok, který způsobil několik dopravních nehod a po dokončení bude sloužit jako chodník, tolik potřebný v této části obce pod kopcem v blízkosti samoobsluhy Jednota.
Byly započaty další akce, jako zavedení čisté pitné vody z obecní kašny do požární nádrže u školy, která by mohla sloužit jako dětské koupaliště. Tato akce bude dokončena v roce 1984. Pravidelně je organizován sběr odpadových surovin. Sběr kovového šrotu zabezpečují sportovci.
VO KSČ
Vesnická organizace Komunistické strany Československa uspořádala dvakrát do roka veřejnou stranickou schůzi, na které byli občané seznámení s plněním volebního programu ve všech integrovaných obcích a s hospodařením JZD Horácko Opatov.
 
Pohyb obyvatelstva
Narození
V letošním roce se narodili jenom dva občánci:
22. června – Mikulík Petr,    Štěměchy 41
31. prosince Bobek Lukáš, Štěměchy 66
Úmrtí
V roce 1983 zemřeli tito občané:
Kocián Jan,                 Štěměchy 87,       dne 7. 3.        ve stáří 87 let
Pospíchal Rudolf,          Dašov 33,           dne 27. 7.      –„- 75 let
Trnka Josef,                 Štěměchy 47,    dne 20. 7.     –„- 72 let
Norbertová Anežka,     Štěměchy 56       dne 22. 8.      –„- 78 let
Zadražilová Marie,        Štěměchy 45,      dne 17. 10.    –„- 60 let
Ondráček Josef, Štěměchy 84,    dne 21. 11.    –„- 71 let
Úmrtí býv. kronikáře
Mezi zemřelými je Josef Trnka, který byl dlouholetým kronikářem naší obce, svoje působení ukončil v roce 1972
 
Pokračování z historie naší obce
Rok 1921
Významným rokem pro naší obec byl rok 1921, kdy byla provedena parcelace dvora. O 112 hektarů se přihlásilo 216 žadatelů. Byly však nasazené tak vysoké ceny, (650 Kčs za měřici pole a 1100 Kč za měřici louky), že chudí zájemci nemohli pole koupit a tak zůstal zbytkový statek o výměře 52 ha, který byl prodán za 180 000 Kč.
Počet obyvatel
Podle záznamů se v roce 1921 už v lednu oralo. Obec měla v té době 537 obyvatel, tj. o 10 lidí méně něž v roce 1910.
Zasázení líp
V roce 1923 na počest 5. výročí vyhlášení samostatnosti byly zasazeny 3 lípy ve tvrzi. Jednu zasadila školní rada, druhou školní děti a třetí hasičský sbor.
Volby
16. září byl ve volbách zvolen starostou obce Josef Dokulil z čísla 4.
Založení „Pokroku“
V roce 1924 byl v naší obci založen vzdělávací spolek Pokrok, jehož se ujal Karel Horký a Jan Lysák.
Založení zdrav. čety
 Byla také zřízena zdravotnická samaritánská četa ve složení František Bazala, František Zvěřina a porodní asistentka Terezie Hobzová
Autobus do Třebíče
V roce 1925 začal jezdit autobus ze Želetavy přes naši obec do Třebíče.
Elektrifikace obce
V únoru 1925 bylo jednáno o elektrifikaci obce. Bylo rozhodnuto k elektrifikaci přistoupit.
Postavení chudobince
 Byla však nutná také jiná opatření, protože nová republika neprováděla očekávaný sociální program a tak v roce 1926 musel být postaven chudobinec. Postavil ho stavitel Neradil ze Želetavy nákladem 30. tisíc Kč.
To však neoddálilo výstavbu a rozvod elektrického proudu a osvětlení, takže 1. června 1927 bylo poprvé v naší obci rozsvíceno elektrické světlo. Náklad byl veliký – 116 tisíc Kč.
Požár
11. června 1928 o půl šesté navečer vznikl požár u Marie Šabacké, který zasáhl stavení Dokulilovo a stodolu patřící Bazalům. Nejvíc byla postižena vdova Šabacká. Hašení požáru se zúčastnily sbory z Předína, Rokytnice, Římova a motorová stříkačka z Třebíče. Dva členové místního sboru byli zraněni, Adolf Bobek měl popálený obličej a Rudolfu Foitovi byl při pumpování vody rozmačkán prst.
Velká bouře
10. září 1927 odpoledne se snesla nad Štěměchami prudká bouře s průtrží mračen Liják trval tři hodiny. Bouře vychrlila tolik vody, že v krátké době se prostranství před školou podobalo rybníku. Břehy potoka nestačily pojmout tolik vody, takže se potok rozlil a způsobil značné škody na cestě před školou. Také v některých staveních voda zle řádila, vnikala do stodol, chlévů i bytů a nejednomu hospodáři způsobila značnou škodu.
Zima 1928
Zima roku 1928 byla v celku mírná, sněhu bylo málo. Zato se vyznačovala častou a silnou jinovatkou. Mnoho ovocných stromů bylo polámáno. Také na lesních stromech natropila jinovatka nesmírné škody, takže se v lese na mnoha místech objevily paseky. Dřevěné sloupy elektrického vedení se pod touto tíhou lámaly jako třísky a mohutné železné stožáry se ohýbaly až k zemí jako slabé proutky.
1929
V roce 1929 se začal v naší obci rozvíjet stavení ruch. Byla postavena obecní váha nákladem 14. tisíc korun.
Výstavba v r. 1930
 V roce 1930 bylo postaveno šest domů, do kterých se nastěhovali občané: Václav Trnka, Karel Toufar, Antonín Šilhavý, Jan Dokulil, Emil Foit a Metoděj Ondrák.
Volby v r. 1931
V roce 1931 byl zvolen starostou obce Josef Šabacký
Přestavba školy
V tomtéž roce byla provedena přestavba školy. Během prázdnin ji přestavěl stavitel Florián. Stavba si vyžádala náklad 38 tisíc korun. Při této stavbě bylo použito zákona o produktivní péči o nezaměstnané, čímž byla získána podpora 8 tisíc korun. Stav školní budovy byl touto přístavbou velmi zlepšen. Zároveň s přestavbou školy byl upraven i tok potoku a náves před hasičským skladištěm.
Výstavba silnice k Dašovu
S použitím nabouraného materiálu byla v roce 1931 započata stavba silnice k Dašovu, finančním nákladem 21 tisíc korun.
 
Další pokračování z historie naší obce bude zapsáno v roce 1984
 
Zápis projednán na radě MNV. 8. 5. 1984 Kalina
 
 
Zápis je opatřen otiskem kulatého razítka průměru 35 mm, červené barvy s nápisem „Rada místního národního výboru v Předíně“, uprostřed otisku razítka je státní znak Českoslovesnské socialistické republiky.